Zamilovaný Čapek to hrál na dvě strany. Vedle Olgy měl vztah ještě s jinou

Jen o pár měsíců později než Olgu Scheinpflugovou potkal Karel Čapek v jednom literárním salonu Věru Hrůzovou. „Podle dochovaných dopisů je jasně vidět, jak to Karel hraje na dvě strany. Co si budeme povídat,“ říká Kristina Váňová z Památníku Karla Čapka. Její slova dokládají dva dopisy.

Napsané byly stejný den, každý ale přišel na jinou adresu. „Olze Čapek píše, že má moc práce v redakci, a tak nemůže do Prahy (z Brna) přijet. A Věře Hrůzové napsal: Tak zítra, těším se v Pisárkách. Byla to asi jeho největší podpásovka, které se kdy v životě dopustil.“

Věro, myslím na jednu věc: řekla jste kdysi, že jste bídnice. A já jsem řekl, že jsem bídník. Nyní tedy myslím na to, jste-li stejně veliká bídnice jako já. Škoda, že se o tom nedá psát: je to, Věro, palčivě naléhavé téma, a jakmile se vrátíte do Prahy, musíme změřit své bídnictví.
Karel Čapek Věře Hrůzové 27. prosince 1920

Nečekaný sňatek

Ženskou přesilovku vyřešil Čapek po svém. „Opustil obě vdavekchtivé ženy a odjel. Na dlouhou dobu a taky hodně daleko. A čekal, až se to nějak samo vyvrbí,“ popisuje Váňová pohnutky, které Čapka vedly k jeho první samostatné cestě do Itálie v roce 1923.

Dopisy Karla Čapka|foto: Khalil Baalbaki

„Píšeš o našem sňatku. Já nevím. Nemám ale ještě v duši jasno,“ psal Olze Scheinpflugové z Neapole. „Je vidět, že na sňatek se necítil,“ myslí si Váňová. V Itálii se ale taky Čapek dozvěděl, že se Věra Hrůzová bude vdávat, o čemž předtím vůbec netušil.

Psala jste mi tak samozřejmě o své budoucí svatbě, jako by se rozumělo samo sebou, že o tom už vím. Nevěděl jsem pranic; i nezbývá mi nyní, než svolávat veškero požehnání z nebes na Vaši hlavu i na hlavu vyvoleného, o němž jste mi zapomněla napsat, kdo jest, jaké barvy atd.
Karel Čapek Věře Hrůzové 5. července 1923

První láska: Anička

Možná proto se pak Věra Hrůzová stala předobrazem tajemné a kruté princezny Wille v Krakatitu (1924). Dosvědčuje to třeba přesmyčka jména zámku Zahur/hruZa nebo dokonce některé pasáže z dopisů, kde ji Čapek přirovnává k čarodějnici jedoucí na valachu. Čapek právě v Krakatitu nejspíš zachytil obě své osudové ženy.

Škoda, že nevím, kdy je filipojakubská noc; dal bych si s Vámi, černá čarodějnice, rande.

Karel Čapek Věře Hrůzové červen 1922

Odkud ale dostala jméno románová vesnická dívka Ančí? Možná od Čapkovy studentské lásky Aničky Nepeřené, idolu všech hradeckých dospívajících mladíků. „Láska to byla ale neopětovaná. Skončila prostě, Čapek pokračoval v dalším studiu v Brně.“

Matka a sestra

Mezi skutečně osudové ženy Karla Čapky patřila přecitlivělá matka Božena. Vedla ho jen k rozvíjení jeho talentu a tvrdila mu, že by měl zůstat sám. „Až někdy po 40 se odhodlal vyvázat ze slibu matce a po 15letém vztahu konečně Olgu požádal o ruku.“

Ale i Karlův starší bratr Josef se ženil až po devítileté známosti. Jejich sestra Helena přitom z domu jako vdaná odešla už v 18 letech. I ona měla na Karla velký vliv. V dětství se o něj musela starat, a když později v dospělosti ovdověla, přestěhovala se do Prahy a žila jen pár bloků od vily obou bratrů.

Helena Čapková s dcerou Helenou Koželuhovou. V roce 1948 emigrovala, matku už nikdy nespatřila|foto: Public domain, Wikimedia Commons

Měla pohnutý život. Její druhý manžel, spisovatel a diplomat Josef Palivec byl uvězněn za války i během politických procesů v 50. letech. Její dcera, populární politička Helena Koželuhová byla v době své nepřítomnosti odsouzena k trestu smrti.