VIDEO: Okna do vesmíru (31.3.)

Keplerovy exoplanety

Jde o výsledek projektu Kepler, sondy, která od roku 2009 hledá exoplanety u cizích hvězd. Tato vizualizace kanadského výtvarníka Jera Thorpa ukazuje 1236 exoplanet, které sonda Kepler našla během prvního roku své mise. Animace je velice přehledná. Ukazuje škálu teplotních i rozměrových rozdílů mezi jednotlivými exoplanetami. Planeta Země je tu přitom zobrazena modrou barvou, symbolizující teplotní podmínky našeho mateřského vesmírného tělesa. Teplejší planety přecházejí přes zelenou a žlutou až k červené. Chladnější pak získávají sytě modrý odstín.

Pro představu kde by se exoplanety pohybovaly, pokud bychom jejich dráhy promítli do sluneční soustavy, jsou tu naznačeny dráhy Merkuru, Země a Marsu. Země je navíc nejen ve velikostním měřítku, ale rovněž v měřítku, zobrazujícím oběžnou dobu jednotlivých exoplanet a jejich vzdálenost od mateřské hvězdy. Od zveřejnění animace už Kepler objevil 1091 nových exoplanet. jakmile je Thorp do své animace zahrne, na stránkách Meteoru sekvenci opět umístíme.

Vulkanicky aktivní měsíc Io

Na povrchu Jupiterova měsíce Io nenajdete ani jediný šrám po setkání s jiným tělesem sluneční soustavy. Io je tak vskutku inikátním tělesem, které veškeré stopy po kolizích rychle zahladí. Děje se tak díky extrémně silné vulkanické činnosti, živené slapovými silami Jupiteru a dvou sesterských měsíců Europy a Ganymeda. Naše posemské teleskopy nejsou tak výkonné, aby byly sto dohlédnout až na povrch Io s takovým rozlišením, ybychom mohli sestavit přiloženou animaci. Vědci museli složit data ze sond Voyager 1 a 2 (kolem Jupiteru prolétaly koncem 70. let minulého století) a mise sondy Galileo (U Jupitera operovala v letech 1995 až 2003). Podařilo se složit mapu povrchu měsíce (v první polovině animace) i jeho celkovou geologickou mapu (druhá polovina animace), které budou vědcům sloužit k dalším výzkumům.

Tetřev na Šumavě

Tetřev hlušec, Šumava, Frantův můstek (29. května 1999)|foto: Hana Šebestová

Každoročně pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO) akci s názvem "Pták roku", jíž upozorňuje na potřebu ochrany toho kterého ptačího druhu. Pro rok 2012 se jím stal tetřev hlušec. Výzvu ornitologů z ČSO, kteří pátrají po zmínkách o současném i minulém výskytu tohoto opeřence, vyslyšela paní Hana Šebestová. Našla doma fotografii tetřeva s vějířovitě roztaženými ocasními pery, kterou 29. května 1999 vyfotografovala na Šumavě na cestě z Poledníku do Prášil, na místě, kterému se říká Frantův můstek. Blíže údajně nebylo možno snímek pořídit, neboť "to vypadalo, že bude útočit.“