VIDEO: Jak se zkoumala kostra Tycha Braha

20. listopad 2010
Meteor
Improvizovaná tisková konference u cínové rakve Tycha Braha|foto:Tomáš Adamec

Pozůstatky věhlasného dánského astronoma Tycha Braha (1546–1601) už opět odpočívají v hrobce chrámu Panny Marie před Týnem. Uloženy tam byly v závěru slavnostní bohoslužby, kterou sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. Do hrobky se nevrátilo jen několik nejnutnějších vzorků, které teď dostanou histologové a chemici.

Antropoložka Petra Havelková z Národního muzea fotografuje jednotlivé kosti. Podle velikosti a tvaru svalových úponů bude moci určit zátěž kostí, tedy to, jakou tělesnou činnost daný jedinec převážně vykonávalAntropologové Petr Velemínský a Jaroslav Brůžek měří kosti, aby mohli stanovit pohlaví pozůstatků a tělesnou výšku jedinceDetail chomáče vlasů Tycha Braha, odebraný z hrobky roku 1901. Artefakt je součástí sbírek Muzea hlavního města PrahyChomáč vlasů Tycha Braha, odebraný z hrobky roku 1901 je součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy. Také z něj vědci odebrali malý vzorek pro porovnání, zda skutečně jde o pozůstatky Tycha Braha. Ve spodní části centimetrové měřítko. Exponát je v tuto Antropolog Národního muzea Petr Velemínský a dánský archeolog Jens Vellev nad poměrně robustní kostrou Tycha BrahaOznačené vzorky s odebranými vlasy před odesláním do laboratořeSkenování kostí na radiodiagnostickém oddělení nemocnice Na HomolceObličejovou partii vědci zkoumali velmi pozorně. Dle fotografií z roku 1901 se za 109 let nijak zásadně nezměnilaPo otevření skleněné nádoby s lebečními kostmi se na dně objevil text, psaný vlastnoručně antropologem Jindřichem Matiegkou dne 6. 7. 1901Fotografie nálezové situace v r. 1901, pořízená pražským fotografem J. F. Langhansem Fotografie nálezové situace v r. 1901, pořízená pražským fotografem J. F. Langhansem Fotografie obličejových kostí, pořízená pražským fotografem J. F. Langhansem v r. 1901 Fotografie obličejových kostí, pořízená pražským fotografem J. F. Langhansem v r. 1901 Obličejová část kostry, uzavřená ve skleněné nádobě z r. 1901Niels Linnerup z Kodaňské univerzity odebírá vzorky vlasů, nalezené mezi kostmiLaboratoř Národního muzea se na čtyři dny stala nejdůležitějším výzkumným pracovištěm týmu. Zde se odebírala drtivá většina vzorků, určených pro laboratoře v České republice, Dánsku a ŠvédskuDruhá skleněná nádoba, která nebyla po celou dobu výzkumu otevřena. Podle odhadu z r. 1901 obsahuje zbytky Brahova mozkuMilena Bravermanová ze Správy Pražského hradu diskutuje o nalezené textilii s Jensem Vellevem z Univerzity v Aarhusu, autorem myšlenky zkoumat pozůstatky Tycha BrahaOdbornice na historický textil - Milena Bravermanová ze Správy Pražského hradu prohlíží látku, do níž byly ostatky v cínové rakvi zabaleny. Předběžně zjistila, že jde o renesanční hedvábí s damaškovým vzoremObličejová část Tychovy lebky byla uzavřena ve skleněné laboratorní nádobě se zabroušeným hrdlemŠtítek se jménem Tycha Braha a letopočty 1601 a 1901 na čele cínové rakveDetail ozdobné nohy cínové rakveCínová rakev, zhotovená r. 1901 pražským cínařem Josefem SchelleremSituace v rakvi krátce po otevřeníNiels Linnerup z Kodaňské univerzity a Jaroslav Brůžek z CNRS vzorky detailně popisujíPo převozu cínové rakve do Národního muzea Niels Linnerup z Kodaňské univerzity odebírá vzorky tkání. Důležité je, aby přišly do styku s co možná nejmenším počtem lidí

Cílem analýz má být rozřešení, zda Brahe zemřel na akutní či chronickou otravu rtutí, anebo zda mohlo jít o jinou, dosud neznámou příčinu. Klíčovým bude s největší pravděpodobností zkoumání dochovaných vlasů a vousů, v nichž by se rtuť měla zachovat dodnes. Z množství, jaké přístroje na jednotlivých částech těla objeví, lze vyčíst další podrobnosti skonu věhlasného vědce, který patřil k nejlepším astronomům své doby a jehož optická pozorování byla překonána až několik desetiletí po vynálezu dalekohledu.

První záznam z hrobky Tycha Braha on Vimeo.

Vědecké instituce, které se na zkoumání ostatků Tycha Braha podílejí:

Univerzita v Aarhusu
Národní muzeum
Národní památkový ústav
Kodaňská univerzita
Muzeum hlavního města Prahy
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Institute of Physics and Chemistry, University of Southern Denmark
Ústav chemické analýzy AV ČR
Nemocnice Na Homolce – Radiodiagnostické oddělení
Univerzita Karlova
Správa Pražského hradu
Ústav patologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Lunds Universitet
Fysiska Institutionen

Související příspěvky

Meteor 20. 11. 2010

autor: Marek Janáč
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.