Velký londýnský smog. Lidé umírali přímo na ulicích

Na mlze v Londýně by nebylo nic zvláštního, místní obyvatelé jsou na ni zvyklí, jenže tentokrát nešlo jen o obyčejnou mlhu, ale o její jedovatý mix s kouřem z nekvalitního uhlí, kterým lidé začali hromadně topit, když se začátkem měsíce prudce ochladilo. V té době byly navíc tramvaje nahrazeny novými dieselovými autobusy, které kvalitě ovzduší rozhodně nepřidaly. Londýn se tak 4. prosince roku 1952 ocitl v zajetí neproniknutelného smogu, který se plížil ulicemi města.

Viditelnost se neustále zhoršovala. Když už nebylo vidět na krok, musela být zastavena téměř veškerá automobilová doprava. Utichly i motory dieselových autobusů, přestaly jezdit sanitky. Smrtící dým se začal z ulic šířit do domů a veřejných budov. Byla rušena divadelní představení, protože nebylo vidět na herce.

Londýňané zůstávali v klidu

Lidem z toxického smogu slzely oči a mnozí začali nosit improvizované roušky, protože se jim špatně dýchalo. Londýňané přesto zůstávali v klidu. Na silné mlhy byli zvyklí. Nevarovalo je ani to, že začal umírat dobytek v přilehlém okolí. Mimochodem kusy, které Velký smog přežily, byly stejně utraceny a jejich maso muselo být zlikvidováno, jelikož plíce zvířat byly úplně černé.

A pak začali umírat lidé. Velkému smogu podlehli nejprve staří a nemocní, kteří měli už dříve potíže s dýcháním. Po nich bohužel přišli na řadu i ostatní. Podle nových studií Velký smog zapříčinil smrt 12 tisíc lidí a dalším dvěma stům tisícům způsobil vážné zdravotní problémy. Co způsobilo, že se lidé udusili přímo na ulicích? A co v té době dělala britská vláda v čele s Winstonem Churchillem?

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.