Velikonoce proti proudu času

11. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velikonoce
0:00
/
0:00

Velikonoce mají výjimečné postavení: žádné jiné svátky se neslaví na celém světě a v žádných jiných nedošlo k takovému promísení pohanských a náboženských tradic.

Na světě je řada zemí, kultur a společenství, které mají vlastní, a často i ojedinělé způsoby slavení velikonočních svátků. Někde se jedí čokoládoví zajíčci, „šlehají se a polévají" ženy, jinde se hledají schovaná velikonoční vajíčka či se pouštějí draci. 

Ty nejpodivnější

Velikonoční pouštění draků je tradice, typická pro souostroví Bermudy. Vzniklo to na základě celkem bizarní události: jedna z britských učitelek se v předminulém století snažila místním vysvětlit, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Proto vytvořila klasikého papírového draka, jehož konstrukce má tvar kříže a poté ho i s namalovaným obrázkem Krista vypustila do oblak. Zvyk se ujal.

Neméně zvláštní jsou Velikonoce na Haiti. Tam se konají velké barevné průvody - téměř karnevalové - hraje se na bambusové trubky,všude je spousta křiku a zvuků a vlastně se kombinují katolické zvyky a woodoo, protože se často obětují živá zvířata, a to duchům zemřelých.

Prazvláštní tradice ujaly i v Evropě. Například Norové dodržují tradici tzv. „Paaskekrimu", tedy Velikonočního zločinu. Ne, že by se vraždilo ve velkém, ale většina lidí v tomto období čte detektivky a v televizi sleduje filmy a seriály s touto tématikou. Zvyk prý pochází z roku 1923, kdy na titulních stránkách novin inzeroval vydavatel knih svůj nový drsný krimi román - lidé sice tehdy netušili, že jde o reklamu, ale tradice se ujala. 

Výlet

Povede na úplný sever Čech a bude spojen s Tradicí křížové cesty. Co je to vlastně za tradici a je pravda,že ji založili františkáni už ve 13. století?

Mniši ji tehdy vyznačili v Jeruzalémě v místech, kde se domnívali, že kráčel Ježíš Kristus na smrt. Každé zastavení symbolizoval obraz, který měl Ježišův příběh připomenout. No a tuto „cestu kříže"  později církev přenesla i do nejzapadlejších míst křesťanského světa.

Velikonoční vajíčka

K nejstarším historickým dokladům rituálního používání vajec patří rytý reliéf z Persepole z roku 500 př. Kr., na němž urození muži nesou „obarvená vajíčka" ku příležitosti oslavy svátku Nowruz. V pohanském Římě byla vejce především součástí dionýských a orfických mystérií. V jejich jádru se skrývalo učení o stvoření světa ze zářícího stříbrného vejce, které v lůně temnoty snesla černokřídlá bohyně Noci.

Takže je možné, že vejce, používané při pohanských pohřebních rituálech, v sobě neslo zárodek křesťanské ideje spojující jej s životem, smrtí a znovuzrozením Krista.

Jak  trávili velikonoce  naši prapředkové? Co představuje Křižácká velikonoční jízda v Sasku?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová