Velikonoce proti proudu času

11. duben 2020

Velikonoce mají výjimečné postavení: žádné jiné svátky se neslaví na celém světě a v žádných jiných nedošlo k takovému promísení pohanských a náboženských tradic.

Na světě je řada zemí, kultur a společenství, které mají vlastní, a často i ojedinělé způsoby slavení velikonočních svátků. Někde se jedí čokoládoví zajíčci, „šlehají se a polévají" ženy, jinde se hledají schovaná velikonoční vajíčka či se pouštějí draci. 

Ty nejpodivnější

Velikonoční pouštění draků je tradice, typická pro souostroví Bermudy. Vzniklo to na základě celkem bizarní události: jedna z britských učitelek se v předminulém století snažila místním vysvětlit, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Proto vytvořila klasikého papírového draka, jehož konstrukce má tvar kříže a poté ho i s namalovaným obrázkem Krista vypustila do oblak. Zvyk se ujal.

Neméně zvláštní jsou Velikonoce na Haiti. Tam se konají velké barevné průvody - téměř karnevalové - hraje se na bambusové trubky,všude je spousta křiku a zvuků a vlastně se kombinují katolické zvyky a woodoo, protože se často obětují živá zvířata, a to duchům zemřelých.

Prazvláštní tradice ujaly i v Evropě. Například Norové dodržují tradici tzv. „Paaskekrimu", tedy Velikonočního zločinu. Ne, že by se vraždilo ve velkém, ale většina lidí v tomto období čte detektivky a v televizi sleduje filmy a seriály s touto tématikou. Zvyk prý pochází z roku 1923, kdy na titulních stránkách novin inzeroval vydavatel knih svůj nový drsný krimi román - lidé sice tehdy netušili, že jde o reklamu, ale tradice se ujala. 

Výlet

Povede na úplný sever Čech a bude spojen s Tradicí křížové cesty. Co je to vlastně za tradici a je pravda,že ji založili františkáni už ve 13. století?

Mniši ji tehdy vyznačili v Jeruzalémě v místech, kde se domnívali, že kráčel Ježíš Kristus na smrt. Každé zastavení symbolizoval obraz, který měl Ježišův příběh připomenout. No a tuto „cestu kříže"  později církev přenesla i do nejzapadlejších míst křesťanského světa.

Velikonoční vajíčka

K nejstarším historickým dokladům rituálního používání vajec patří rytý reliéf z Persepole z roku 500 př. Kr., na němž urození muži nesou „obarvená vajíčka" ku příležitosti oslavy svátku Nowruz. V pohanském Římě byla vejce především součástí dionýských a orfických mystérií. V jejich jádru se skrývalo učení o stvoření světa ze zářícího stříbrného vejce, které v lůně temnoty snesla černokřídlá bohyně Noci.

Takže je možné, že vejce, používané při pohanských pohřebních rituálech, v sobě neslo zárodek křesťanské ideje spojující jej s životem, smrtí a znovuzrozením Krista.

Jak  trávili velikonoce  naši prapředkové? Co představuje Křižácká velikonoční jízda v Sasku?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...