Vědkyně Lenka Suchá: Soudržnost nemůže organizovat stát. Může však podpořit komunitní projekty
„Schopnost organizovat se musí přijít zezdola,“ uvedla na Dvojce Lenka Suchá, vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která se zabývá scénáři budoucího vývoje, adaptaci města na klimatickou změnu a také městskému zemědělství. Jak to vidí… moderuje Zita Senková.
Kdyby měla dát vědkyně Lenka Suchá lidstvu na planetě vysvědčení, pravděpodobně by sáhla po hodnocení ve škále: ani dobré, ani špatné.
Čtěte také
„Nejsme na tom úplně skvěle, ale zároveň na tom nejsme ještě tak tragicky, aby se s tím nedalo nic dělat,” zmínila v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.
„Pokud bychom to vzali třeba z perspektivy klimatu, tak tam samozřejmě vidíme, že v současnosti čelíme opravdu bezprecedentní klimatické krizi,” odpověděla vědkyně v rozhovoru se Zitou Senkovou na otázku, jak se nám daří čelit migraci, suchu, válkám, růstu cen komodit i nedostatku zdrojů. „Na druhou stranu ještě nejsme v takové situaci, abychom to nemohli zvrátit. To, co se vlastně teď děje,” dodala.
Zatím to podle vědkyně Suché vnímáme samospádem a jak to přijde. „Ale když se podíváme do minulosti, tak vidíme, že ze spousty takových krizí jsme se nějakým způsobem dokázali ponaučit,” připustila v pořadu Jak to vidí... a jako příklad uvedla povodně z let 1997 a 2022.
Aktivity s podporou měst
„Zkušenost s bezprecedentní krizí nás naučila být připravenější. Naučili jsme se stavět protipovodňová opatření, naučili jsme se pracovat se systémem včasného varování, více najednou posloucháme předpovědi počasí, jsme takoví obezřetnější,” řekla a dodala, že čelíme i krizím, které dosud nepřišly.
„Například tornádo na Moravě. Najednou se stalo něco, co jsme doposud nezažili a vůbec jsme nevěděli, jak na to reagujeme,” zmínila. Podle Suché si lidé začínají uvědomovat, že nechtějí žít v atomizovaném světě. Zároveň připustila, že soudržnost se nedá posilovat z vnějšku. „Stát řekne: budeme teď tady všichni chodit každý týden na komunitní zahradu sbírat rajčata? To určitě nejde,” doplnila. Takovou iniciaitivu mohou podpořit spolky, rodiny, skupiny dobrovolníků.
„Ve městech vzniká celá řada komunitních zahrad, kam můžete přijít a potkávat se s novými lidmi. A to jsou přesně taková místa, která jsou strašně důležitá,” uvedla a dodala, že právě vznik takových aktivit může podpořit stát nebo město. „Aby vznikalo více takových míst, kde se můžeme aktivně setkávat a kde se můžeme spolu bavit a hledat společná řešení.”
Související
-
Václav Cílek: Požáry začínají být globální problém. Šíření ohně u nás zabrání jen listnaté pásy
Masivní požáry v Austrálii způsobily přírodní katastrofu téměř apokalyptických rozměrů. Hrozí, že se budou opakovat? A jak dokážou požáru odolat naše lesy?
-
Vladimír Kočí: Uhlíková stopa, boj s chudobou, korupce... Co je udržitelnost, se teprve učíme chápat
Udržitelnost je dnes aktuální téma. Co ale znamená žít a pracovat udržitelně? Jaká je podstata udržitelného přístupu? A jaké jsou mýty o udržitelnosti?
-
V ekologickém přístupu k cestování máme stále co dohánět, říká pedagožka z Katedry cestovního ruchu
Pandemie covidu, válečný konflikt na Ukrajině, ale i klimatická krize a na ni reagující změny trendů v cestování. S čím vším se dnes turismus potýká?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.