Večnosť v sekundách. Komponovaný dokument o M. R. Štefánikovi

31. říjen 2019

Generál M. R. Štefánik je nesporně jedna z nejvýznamnějších postav novodobých slovenských dějin. Letos uplynulo 100 let od jeho tragické smrti.

Byl prvním Slovákem, který měl díky obdivuhodným diplomatickým krokům přímý i nepřímý vliv na evropskou politiku své doby, a tato jeho činnost svým dosahem daleko přerostla rámec česko-slovenských zájmů.

Slovák, který se vedle T. G. Masaryka a Edvarda Beneše nejvíc zasloužil o vznik Československa, měl krátký, ale na činy bohatý život, jenž se odehrával téměř na všech kontinentech. Byl to život naplněný studiem a publicistickou činností, vědeckou a společenskou aktivitou. Uměl se uplatnit jako astronom, vojenský pilot nebo bystrý diplomat se smyslem předvídavosti.

Je tu dodnes

Milan Rastislav Štefánik mezi vlastenci ve Washingtonu v roce 1917nik_vo_skupine_našich_politických_spolupravoníkov_vo_Washingtone_1917.jpg

Po jeho tragické smrti se mu vzápětí stavěly pomníky, odhalovaly pamětní desky, pojmenovávaly se po něm ulice i náměstí, vojenské útvary a kasárna, instituce, školy, významné stavby. Ani čtyřicet let komunizmu, který se pokoušel vymazat jeho památku z vědomí národa, na tom nic nezměnilo. Po listopadu 1989 se Štefánik na Slovensku i v Česku objevil, jako by byl neustále přítomen. Je to důkaz, že zde byl, a také nám zůstal v povědomí jako symbol svobody v těžkých dobách totality.

Měl úžasný život

Bertrand de Jouvenel, syn paní Bois de Jouvenel, jež pro Štefánika, a tím i pro budoucí stát, vykonala mnoho dobrého, deset let po jeho smrti napsal: „Zastavme se na okamžik a zamysleme se nad jeho úžasným životem. Milan Štefánik byl v roce 1914 astronomem, Rakušanem pro celý svět a prostým francouzským vojákem. V roce 1918 francouzským generálem, zakladatelem nového státu a ministrem vojenství. Pražská revoluce byla uskutečněna bez jediného výstřelu z pušky. Byla to jedna z nejkrásnějších revolucí.“

Pravda a svoboda

Štefánik by s tím sotva souhlasil. Revoluce pro něj nepředstavovala pár dnů „převratu“ v říjnu 1918, ale všechno, co se odehrávalo na bojištích i v zázemí během dlouholeté války. Pušky střílely, lidé umírali. Štefánik to pokládal za nevyhnutnou daň. „Kdo za pravdu hoří“, první věty Manifestu Československé národní rady, který vydal Štefánik v roce 1917 v USA, zní: „Žádný národ nepožíval dosud trvalé svobody, pokud si ji nevydobyl sám a neposvětil ji velkými oběťmi na majetku, na životech.“ Měl plné právo tohle napsat.

Jeho odkaz

Havárii letounu Caproni Ca.33 zaplatil Štefánik životem

Štefánikovo nejvýznamnější dílo, spoluúčast na vytvoření Československa, přetrvalo čtyřiasedmdesát let. A v čem je pro nás Štefánikův odkaz dnes? Jako vědec je inspirativním vzorem pro mladou generaci. Měla by si osvojit jeho houževnatost, slova: „Já se probiji, protože se probít chci.“

V dnešní době integračních tendencí je právě on skutečným prototypem Evropana. Při uchovaní své identity Slováka, ke které se stále hlásil, byl doma jak v Paříži, tak v Římě, na Tahiti či v Brazílii, v Rusku nebo ve Spojených státech. F. X. Šalda to výstižně charakterizoval slovy: „Ale při veškeré své světovosti, přitom, že žil kulturní myšlenkou západní a spolutvořil na ni, tkvěl hluboko svými kořeny v rodné půdě slovenské.“

Ať jeho památka spojuje

Pro obě země, Českou a Slovenskou republiku, ať je Štefánik symbolem začátků jejich kořenů v novodobých dějinách, protože nebýt Československé republiky, Slovensko by bylo s největší pravděpodobností hungarizováno, a Češi by rovněž nedosáhli takového rozmachu, jaký jim zabezpečil až nový společný stát. Milan Rastislav Štefánik měl lví podíl jak na osvobození Slováků, tak na osvobození Čechů, a ve své oddanosti nedělal rozdíl mezi věcí jedněch a druhých. Toho si musí být vědomy oba národy. Ať je tedy památka Milana Rastislava Štefánika spojuje v dobrém i zlém na cestě dneškem i budoucností.

autor: Vojtech Čelko
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.