Včelařská moudra čili o včelách, lidech i včelařské historii

Lidová rčení
Své poznatky pak předávali potomkům a následovníkům také prostřednictvím rčení a pranostik, které se týkaly různých činností, a často ukazovaly na dobré i špatné lidské vlastnosti. Tak třeba:
„Lidé se radují létu a včely květu.“
„Od mravence pilnosti a od včely svornosti.“
„Když je soused jako med, zvi ho na oběd!“
„Mluví, jako by mu ústa medem namazal.“
„Od včely pochází med, od hada jed.“

Co se o včelách říká
Mezi včelaři dlouho nebyly známé jiné metody rozmnožování než rojením. Také k této součásti chovu včel vznikala různá moudra, například: „Najdeš–li na cestě hřebík z kola, vezmi jej, ale ne holou rukou, a zastrč do česna, když se mají včely rojiti. Vyšlý roj zůstane tři dni na stromě a neuletí.“
Lapkové v dávnověku kradli včely, ale také dnes je nutno bát se zlodějů. Kradou včely i s úly, netuší však, že na ně čeká boží trest podle prastarého receptu: „Aby včel neukradli, hospodář tu noc ze Štědrého dne na Boží narození o 12. hodině úplně nahý upřede nit, a když ponejprv na jitřní zazvoní, oběhne nahý třikrát okolo včelína a tu nit o včelín otočí, neohlédaje se. Vkročil-li by zloděj do včelína, spíše nevyjde, až hospodář přijde a ho pustí.“

Také léčivá síla medu dala již dávno vzniknout rčením:
Místo různých lidstva jedů, dopřej sobě hodně medu.
Kdo čaj s medem pije, nestůně a dlouho žije.
Ten, kdo má med v almaře, ten neshání lékaře.
Recept je jen jeden: denně chleba s medem.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz