Václav Malý: Situace křesťanů ve světě se zhoršila. Měli bychom klást na stůl otázku lidských práv
Zhruba 61 procent světové populace žije v zemích, které nerespektují náboženskou svobodu. Jaká byla situace pronásledovaných křesťanů v roce 2018 a co by ji mohlo zlepšit?
„V některých zemích se pronásledování křesťanů zhoršilo, jako třeba v Indii nebo v Číně,“ říká biskup Václav Malý. „Strhávají se kříže z kostelů, lidé, kteří jdou do kostela, jsou sledováni kamerami, zatýkáni a vyslýcháni, každou chvíli zmizí nějaký kazatel nebo kněz.“
„Říkám to také proto, že někteří představitelé našeho státu nás neustále tlačí k Číně a o lidských právech se z ekonomických důvodů nemluví. Přestože pro křesťany je tam teď situace mnohem horší, než byla ještě před několika lety,“ dodává světící biskup pražský.
Vzorem je Angela Merkelová
Z evropských politiků na tuto problematiku poukazuje podle něj hlavně Angela Merkelová. „Ona dělá tichou diplomacii a vždycky někomu pomůže, přestože také Německo má s Čínou velmi úzké ekonomické vztahy. Takhle si představuji zahraniční politiku. Náš stát bohužel lidskoprávní oblast v posledních letech vynechává.“
„Nejsem proti ekonomickým stykům ani politickým kontaktům, ale měli bychom zároveň klást na stůl i otázku lidských práv. Právě to byl smysl helsinské konference v roce 1975. Bylo by ostudou demokratického státu, kdyby lidskoprávní otázku ve vztahu k druhým státům vynechával,“ uzavírá Václav Malý.
Další témata rozhovoru: Kdo byl kněz Anton Srholec? Čeho si Václav Malý váží na páterovi Miloši Rabanovi? Koho dnes ohrožuje osamělost a jak jí čelit? Jak vzpomíná na Ivana Medka? Jak hodnotí osobnost letošní jubilantky Dany Němcové? A jaký byl život v disentu 70. a 80. let?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.