V únoru nastává čas předpěstovat některé druhy rané zeleniny
Jednou z nejoblíbenějších jsou ředkvičky, jejichž hlavní výhodou je krátká vegetační doba. Prvních ředkviček se tedy můžeme dočkat již měsíc po výsevu.
Rané odrůdy vyséváme do teplého pařeniště již v únoru, kde je rychlíme pro sklizeň ve druhé polovině března. Pro rané rychlení lze doporučit nové odrůdy Prima, Duo, Vinara F1, Sixta, Viola a jiné.
Nezapomeňte na cibuli
Během února si můžeme také předpěstovat sazenice obřích druhů cibule – například žluté cibule Globo nebo bílé cibule Blanco Duro. Obě cibule však mají dlouhou dobu vegetace a abychom sklidili opravdu obří exempláře o hmotnosti až půl kilogramu, je vhodné pěstovat je z předpěstované sadby. Tu vyséváme právě teď v únoru. Vzešlé sazeničky pak rozsazujeme na záhony začátkem dubna. Osivo můžeme vysít i doma za oknem do kelímků či výsevních truhlíčků.
Klíčivost semen
Vyplatí se ji prověřit, pokud nám z loňska zbylo staré osivo, a to nejen zmíněných ředkviček a cibule. Na dno misky dáme stejně velký kruh, který vystříhneme ze savého papíru, rozložíme na něj semena a na misku přiklopíme sklo či ji zakryjeme fólií. Většina semen klíčí spolehlivě na světle, pouze cibuli, pór, pažitku, okurky, salát a tykve raději umístíme do tmy. Nádoby se semeny pak udržujeme při teplotě 18 - 21 °C a ve stálé vlhkosti po dobu asi 14 dnů (osivo celeru, špenátu, kořenových zelenin a paprik klíčí déle, až po 20 dnech). Po této době spočítáme vyklíčená semena: minimálně by jich mělo vyklíčit 80 % - například z 25 semen by jich mělo vzejít nejméně 20, z 50 nejméně 40 a ze 100 nejméně 80. Pokud je klíčivost nižší, můžeme semena vyset hustěji, mnohdy je však lepší koupit osivo čerstvé.
Další podrobnosti najdete v únorovém časopise Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
