V roce 1969 byl mezi 12 nežádoucími, které Kreml odsoudil k likvidaci. Příběhy slavných: Jiří Hanzelka
Účinkují František Strnad, Vladimír Polák, Anna Cónová a Miroslav Rataj.
Jiří Hanzelka se narodil 24. prosince 1920 ve Štramberku, na kopci Kotouč. Poprvé cestoval ve třech letech, když se rodina stěhovala do Kopřivnice, pak do Bratislavy. Nakonec se usadili v Praze. S Miroslavem Zikmundem se potkali na Vysoké školy obchodní v roce 1938. Po škole se rozhodli objet pět světadílů.
První a poslední
Nesmrtelná značka H+Z se zrodila 22. dubna 1947. Z marocké Casablanky projeli ministerským autem Tatra 87 severní Afrikou až do Egypta. Jako první projeli celou Núbijskou pouští do Súdánu a pak východní Afrikou až do Kapského Města. Byli první, a taky poslední, kdo projel tehdejšími zeměmi koloniální Afriky.
Na cestu si vydělávali vlastně během ní. Jako obchodní zástupci Tatry, třeba v africké Nairobi získali kontrakt na několik tisíc aut. Za 3,5 roku projeli 27 zemí, najeli 37 270 km. Odeslali stovky reportáží (700 jich odvysílala televize), natočili dva celovečerní filmy a napsali trilogii Afrika snů a skutečností. Skončili ale v Mexiku, do USA už nedostali víza.
Nový domov a vstup do KSČ v Japonsku
Mezitím se totiž Československo změnilo. Už na českých konzulátech potkávali velvyslance konformní k novému režimu. Doma lidé uzavírali sázky, jestli se vůbec vrátí, nebo raději emigrují. Vrátili. A byli slavní. V 50. letech se Hanzelka oženil, narodily se mu dvě děti a se Zikmundem začal plánovat druhou cestu.
Úřady ale nebyly vstřícné. Taky jejich tatrovka se přestala vyrábět, takže připravovali dvě Tatry 805. Po 12 letech (22. dubna 1959) nakonec odjeli. Tentokrát na 5,5 let. Během cesty vyšli vstříc silnému tlaku KSČ a v roce 1962 v Tokiu na půdě ambasády podali přihlášky do strany.
Nežádoucí...
Jenže jejich čtvrtá Zpráva o SSSR se znelíbila Kremlu. V roce 1969 je ze strany vyloučili, stali se nežádoucími (a to se o Hanzelkovi uvažovalo jako o nástupci Antonína Novotného). Poslední kniha, která mohla vyjít, byla Světadíl pod Himalájem. Kniha Cejlon, ráj bez andělů už skončila v šuplíku.
Jiří Hanzelka se ocitl na seznamu 12 lidí, kteří měli být zlikvidováni. Stát se to mělo ve Stockholmu, kde dostal funkci obchodního atašé. Hanzelka se ale koncem ledna 1969 vrátil do ČR. Celých 13 let si ho nikdo netroufl zaměstnat (v prosinci 1976 byl mezi hrstkou intelektuálů, která sepsala Chartu 77).
Poslední velká cesta
Nakonec získal jen místo sadaře seminářské zahrady. Naposledy mu povolili vycestovat v červenci 1989. Do rozpadajícího Sovětského svazu (a na pozvání místní Akademie věd). Po listopadu se po dlouhých 20 letech mohl zase vrátit do veřejného života. V 70 letech se stal poradcem vlády.
Vyšla taky do té doby zakázaná kniha o Cejlonu. Po dvojici H+Z pojmenovali planetku, dostali mnoho cen. Jiří Hanzelka si ale taky z cest přivezl řadu tropických chorob, které mu postupně devastovaly tělo. Zemřel 15. února 2003.
Související
-
Respektování práv hostitelské země nám zachránilo život, říká cestovatel Miroslav Zikmund
Má naše planeta ještě nějaká tajemství? Co chybí soudobým cestovatelům? Jak moc je důležitá přizpůsobivost v hostitelské zemi?
-
„Už jsem si říkal, že stáhnu oponu.“ Cestovatel Miroslav Zikmund odešel navždy
Ve věku 102 let zemřela cestovatelská legenda Miroslav Zikmund. Dvojka si ho připomíná starším rozhovorem s Martinou Kociánovou z 24. srpna 2011.
-
Miroslav Zikmund: My jsme v podstatě strašně smutný národ. Mizí skromnost a nezáří nám oči radostí
Trekové boty, chytré telefony, dokonalé fotoaparáty, funkční prádlo... Miroslav Zikmund nic z toho neměl, a přesto procestoval bezmála celý svět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.