V modelingu začínala po šedesátce. „Musela jsem se naučit tvářit jako bubák a měla hrůzu z bot,“ říká Hana Janata
„První bylo vybudovat si sebevědomí,“ vzpomíná bývalá lékařka. „A pak jsem zjistila, že se nesmím pořád usmívat jako trdlo. V modelingu je teď trend, že se musíte tvářit naštvaně a mít strojovou chůzi,“ popisuje v Blízkých setkáních. Co jí přinesl modeling? Jaké jsou podle ní klady a zápory této profese? Upadla někdy na molu? Je modeling zdravý pro tělo? Co jí dal balet a výuka seniorů? Jak se vyrovnala se studem?
Jejím původním plánem bylo odjet v důchodu za dcerou do Francie a dělat babičku. Ale covid změnil plány a hledání práce ji zavedlo do modelingové agentury. „Jsem vysoká a hubená, takže modeling byl jediný obor, který přicházel v úvahu,“ vysvětluje Hana Janata.
Spoustu věcí se prý musela naučit sama. „Měla jsem hrůzu z vysokých bot. Nejsou pro život. Chodila jsem zpočátku jako v baletu se špičkami od sebe. Na molu ale musíte nohy křížit,“ popisuje bývalá lékařka v Blízkých setkáních.
„Baví mě, když je na mě upřená pozornost a užívám si to. A inspiruju, jak mi píší starší ženy. Na druhou stranu to vyvolává i negativní reakce ve smyslu: Koukni se do občanky!“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
