„V archivu chyběl zvuk estébáckého Tatraplanu.“ Rozhlasová hra Traktor zamotala hlavu ruchařům. Podívejte se, jak zase kouzlili
Rozhlasová zvuková databanka je bohatá. Když ale zvuk chybí, musí zvukoví designeři vyrazit do terénu. Kontaktovat majitele veterána a pak s ním i dvě hodiny natáčet. Rozhoduje i lokace. Ne všude se totiž dá nahrát kvalitní zvuk.
Problém měli zvukoví designéři i s rozhlasovou hrou Traktor. Ve zvukové databance rozhlasu tentokrát chyběl i zvuk Tatraplanu Státní bezpečnosti. „Musel jsem kvůli tomu kontaktovat Klub vojenské historie,“ říká zvukový designer Petr Šplíchal.
„Natáčeli jsme všechny ty manévry. Nastartování, rozjezd, bouchnutí dveří, protože tam je ta scéna, kdy estébáci seberou člověka a odvezou ho. Museli jsme to sehrát přesně podle scénáře.“ Rozhlasové natáčení se tak prakticky podobalo natáčení filmovému.
Hru Petra Dudka Traktor, s autentickými zvuky esébáckého Tatraplanu i Jawy 350, poslouchejte až do beděle 4. března 2018 na webu Hry a četba.
Další problém přišel v jedné z posledních scén, kdy hlavní hrdina startuje ve stodole jawu péráka. Motorka nechce chytit, musí ji roztlačit a pak táhle odjíždí. „Bylo potřeba k tomu všechny ty reakce motorky natočit. A to nebylo jednoduché,“ říká Šplíchal.
Čarování s motorkou
„Startovat a zároveň vypínat motorku, dělat ty nepovedené starty, byl docela kumšt. I sám majitel říkal: Ježíš, co to po mně chcete, já musím vždycky vymáčknout spojku, rychle ji pustit, vytrhnout klíček, zarazit ten bošák. No hráli jsme si s tím,“ popisuje ruchař.
„Největší oříšek byl ten dlouhý odjez. Protože přesně v tu chvíli vždycky někde začal štěkat pes nebo přeletělo letadlo nebo z dálky zněl náklaďák. Točili jsme to na desetkrát. Navíc původní záměr, že pojede přes vesnici, nám dělal nepříjemnou ozvěnu. Neřekli byste, jak i v tiché vesnici mezi domy působil ten zvuk nepřirozeně.“
Aby to znělo přirozeně
Nakonec se muselo natáčet na táhlé lesní cestě přes pole. „Představte si majitele veterána, který přijede s naleštěnou jawou a já ho nutím na pole a do bahna,“ upozorňuje Šplíchal. „Navíc jsme tu motorku při tom neustálém startování ještě tzv. uchlastali.“
Po natočení putuje hrubý záznam do režie, kde se s ním dál kouzlí. „Hrubý zvukový záběr musí být určitě dlouhý. V režii to potom se zvukařem různě zkracujeme, dáváme to blíž nebo dál, prostě synchronizujeme s textem.“
Co kdyby danou motorku nesehnali? „Pravděpodobně bych sehnal nejblíž tomu příbuzný motor, měnil jeho frekvenci, barvu. Třeba aby Jawa 250 brlblala jako pérák. Případně do jiné stopy mixáží bych dal jiné záběry – prokluzování kola, sólové nakopávání šaltpákou. Musíte zkrátka využít všechny znalosti originálního zvuku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.