Úžasné životy: Zahraniční zpravodaj Karel Kyncl podle novinářky Jitky Obzinové
Jeho jméno bylo vždy úzce spjato s Československým a později Českým rozhlasem. V 90. letech se s ním pracovně setkávala i novinářka Jitka Obzinová.
„Moje první setkání s Karlem Kynclem bylo určitě po telefonu. To se psal rok 1990 a Karel Kyncl začal znovu pracovat pro Československý rozhlas, po revoluci jako zahraniční zpravodaj z Londýna. A ten náš kontakt se zahraničními zpravodaji byl jen po telefonu. Nebyly e-maily, nebyly počítače, existoval dálnopis a oni nám pouze po telefonu posílali své postřehy a reportáže, což jsme natáčeli na obrovské magnetonové cívky a naším jediným pomocníkem byl střihací stroj, na kterém jsme příspěvky upravovali, když se zpravodaj spletl a znovu zopakoval větu. Nezbylo než fyzicky ustřihnout kus pásky a napojit ji správně, aby z toho byl ten bezvadný kus,“ vzpomíná na porevoluční éru Jitka Obzinová.
Cesta k práci novináře
K rozhlasové práci se Karel Kyncl dostal už v roce 1948, tíhnul k ní od mládí, a jak pro Český rozhlas uvedl, onemocněl rozhlasem. Prošel si různými redakcemi, až se našel v té zahraniční. Reportoval z USA, Vietnamu či Velké Británie. Hladkou kariéru ale neměl. Nejprve byl stoupencem komunismu, poté jeho hlasitým odpůrcem. Dvacet měsíců byl dokonce vězněn, práci novináře nevykonával dlouhých 14 let. Vrátil se k ní až po revoluci.
Co si rád vybíral
„On byl ikonou. Zpravodajové, kteří byli vychováni komunistickým Československým rozhlasem, vysílali politická témata naprosto bez jakéhokoliv vlastního nápadu, zato Karel Kyncl se zaměřoval na mikroživot západní společnosti. Pokud si mohl vybírat témata, tak si vybíral taková, která byla lidsky a sociálně zajímavá, což ale bylo ve zpravodajství velmi složité. Zpravodajská stanice vždycky preferuje tu zprávu jako takovou, suchou. Na to Karel Kyncl příliš nebyl. A ta doba možná na tento přístup nebyla připravená. Já když se na to podívám zpětně, pracovala jsem v médiích 30 let, tak dnes vím, že když mám na místě člověka, tak od něj budu chtít lidské a sociální příběhy a nebudu od něj chtít, aby jenom pokrýval zpravodajsky to, co může pokrýt zpráva z agentury,“ říká dále v Úžasných životech Jitka Obzinová.
Proč podle ní Karel Kyncl tolik miloval rozhlas a jaký největší profesní přešlap s Karlem Kynclem zažila, ke kterému jí pomohl sám Václav Havel? I tuto úsměvnou historku odkryjí Úžasné životy na Dvojce.
Související
-
Úžasné životy: Jan Patočka podle filozofky Anny Hogenové
Jsoucna, která jej obklopovala, nebyla pro něj to nejdůležitější. „Tato svoboda na něm byla vidět,“ popisuje Anna Hogenová svého učitele a velký vzor Jana Patočku.
-
Úžasné životy: František Drtikol podle Gabriely Filippi
František Drtikol patřil mezi nejvýznamnější osobnosti české a světové fotografie 20. století. Věnoval se také malířství, překladatelství a východním naukám.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.