Úžasné životy: Jan Patočka podle filozofky Anny Hogenové
Jsoucna, která jej obklopovala, nebyla pro něj to nejdůležitější. „Tato svoboda na něm byla vidět,“ popisuje Anna Hogenová svého učitele a velký vzor Jana Patočku.
Poznala jej jako studentka češtiny na pražské filozofické fakultě, kde díky zájmu o filozofii navštěvovala jeho přednášky. „Ta zkušenost v nás, kteří jsme měli to štěstí ho slyšet, zůstala po celý život. Je jeden z největších našich filozofických duchů vůbec.“
Jeho filozofie byla zrozená, nikoliv naplánovaná. Když přednášel, nečetl z poznámek, nevyprávěl o historii, ale skutečně filozofoval. „On tam tu pravdu, tu neskrytost, vytrhával z té skrytosti před námi, abychom to prožili,“ vzpomíná Anna Hogenová.
Komunisté se jej báli
Jan Patočka pocházel z rodiny školního inspektora, kde se jemu i jeho třem bratrům dostalo významné intelektuální podpory. Po studiích v Paříži se stal profesorem na pražské filozofické fakultě. Byl významnou osobností, kterou oslabil nastupující komunistický režim tím, že Patočkovi sice nechal možnost psát a studovat, ale odsunul jej z univerzity do ústavu komeniologie.
Čím byly myšlenky Jana Patočky nebezpečné? Jednoduše naprostou morální důsledností. „Člověk má povinnost se bránit proti bezpráví. Ne že se mu chce. Protože on nebrání jen vlastní osobu, ale také sebe jako občana. Tím brání všechny lidi.“ cituje Patočkova slova Anna Hogenová.
Současná moc jeho myšlenky nechápe
Do tuhého konfliktu s režimem se Jan Patočka dostal při podpoře Charty 77. Některé z jeho myšlenek té doby podle Anny Hogenové nebyly dokonce dosud plně pochopeny. Orientace na základní lidská práva a morální element v životě politickém i soukromém, kterou Patočka po Chartě 77 očekával, nebyla nastoupivší mocí ekonomů a právníků přijata.
„Patří k myslitelům, kteří nemají právo umřít úplně a zcela,“ uzavírá vzpomínku na Jana Patočku Anna Hogenová. „Jeho doba zase přijde, o tom jsem přesvědčená.“
V pořadu znějí interpretace výpisků Anny Hogenové z přednášek Jana Patočky, část jeho eseje Co můžeme očekávat od Charty 77 a úryvek pojednání Lidskost Komenského.
Související
-
Hlava české žurnalistiky Peroutka podle neurologa Stránského
Více než 40 let letos uplyne od smrti Ferdinanda Peroutky, významného spisovatele, dramatika a především novináře. Na jeho osobnost zavzpomíná neurolog Martin Jan Stránský.
-
Úžasné životy: Božena Němcová podle Hany Kofránkové
Co považujete za nejtragičtější v jejím osudu? „Bezcílné bolestné klopýtání za láskou. Ohnivák donucený hnízdit na úhorech. Kněžna sbírající kůrky,“ napsal František Halas.
-
Úžasné životy: František Křižík podle architekta Patrika Kotase
Vynálezce, inženýra a podnikatele Františka Křižíka spojuje se současným českým architektem Patrikem Kotasem příběh pražských tramvají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
