Úžasné životy: František Křižík podle architekta Patrika Kotase

Zatím poslední kapitolou ve vývoji tradice, založené Křižíkem je řada vozů Škoda 15 T, jejichž exteriér i interiér vytvořil právě Patrik Kotas. „Křižík byl fenomenální vizionář,“ říká současný architekt o svém předchůdci.

Vizionář i podnikatel

Co na Křižíkovi Kotas obdivuje nejvíce? „Že byl osobnost s planoucím srdcem a nezdolnou energií. Naprosto z ničeho vybudoval vlastní firmu a přeměnil své vize ve skutečnost.“ Křižík opravdu ve svých počátcích, po studiích Českého vysokého učení technického, neměl jistotu, zda se prosadí a jeho nápady nebudou naivní. Za první peníze z několika patentů vyjel do Paříže na světovou výstavu, kde spatřil technické zázraky své doby a začal uvažovat o vývoji elektrických kolejových vozidel - tramvají.

Patrik Kotas, architekt|foto:Jan Herget

První dráhu zaplatil ze svého

Křižíkova první osmisetmetrová zkušební dráha na Letné se v roce 1891 stala velkou atrakcí. „Nebyl jsem u toho, ale dobové záznamy dokládají fascinaci veřejnosti, které Křižík fenomenálně využil i z pohledu podnikatele,“ oceňuje schopnosti nestora svého oboru Patrik Kotas.

František Křižík ovšem svou dráhu prodal a vrhl se na další veřejně prospěšný projekt – osvětlení ulic. Všímaví cestující pražským metrem si při vystupování v Karlíně na stanici Křižíkova mohou povšimnout vzácného artefaktu, obloukové lampy. „Nebyl přímo autorem tohoto principu, ale zdokonalil jej v oblasti funkční regulace, že doznala uplatnění ve veřejném osvětlení v Praze, Vídni, Jindřichově Hradci a mnoha dalších městech,“ upozorňuje Patrik Kotas na nedávno instalovanou připomínku českého vynálezce.

Uvažoval dokonce o elektromobilech

Ještě jednou věcí si Křižík vysloužil obdiv a uznání současného architekta, kvalitou svých výkresů. „Představte si, že na několika výkresech vidíte trasu v krajině, mosty, depo, elektrárnu, architekturu nádraží, design vozů, interiéry až do detailu lamp,“ rozplývá se dnes Patrik Kotas nad inženýrským mistrovstvím svého předchůdce.

Křižíkovu schopnost dívat se daleko do budoucnosti, dokládají jeho úvahy a představy o elektřinou poháněných automobilech. „Kdyby se podíval na dnešní projekty, viděl by jasně, že kus jeho života se promítl až do jednadvacátého století, byť v jiných technických souvislostech,“ uzavírá Patrik Kotas.

Věřil v blahodárnou moc pokroku

V tíživé atmosféře blížícího se světového konfliktu se František Křižík snažil prosadit svou důvěru v technický pokrok, který podle něj byl příslibem naděje pro lidstvo. V tomto duchu pronesl Křižík ve vysílání Československého rozhlasu své poselství Albertu Einsteinovi: „Chci vám, velkému vědci a mysliteli, dnes říci o mé víře, že věda sblíží lidi i národy. Lidstvo pochopí nakonec, že je si povinno vzájemnou úctu a lásku,“ promlouval z rozhlasu tehdy už devadesátiletý vynálezce na štědrý večer roku 1937.