Úžasné životy: Vlasta Chramostová podle návrhářky Ivany Follové
„Na jevišti byla skutečná heroina, v soukromí žena s dramatickým osudem, ale také nezdolným humorem,“ popisuje přítelkyni Vlastu Chramostovou módní návrhářka.
Herečku poznala na začátku 80. let díky společným přátelům z disentu. Ta měla v té době zakázané jakékoliv veřejné vystupování a byla tedy herečkou ve svém, v disidentských kruzích velmi populárním a ceněném, bytovém divadle.
Situace se zcela změnila po listopadu 1989, kdy se Vlasta Chramostová stala jednou z tváří Sametové revoluce. Po dvaceti letech života v nuceném ústraní se nejprve zpět do divadla vrátit nechtěla. „Byla jsem po listopadu přesvědčená, že se už k divadlu vrátit nemůžu. Říkala jsem, nechejte mě, já jsem stará bába a takovéhle comebacky to nedopadá nikdy dobře,“ prohlašovala tehdy.
Sláva ji nezkazila
Na štěstí pro diváky a celý divadelní svět se k divadelnímu comebacku odhodlala, stala se členkou Národního divadla a v roce 2008 obdržela mimořádnou cenu Thalie. V té době ji bylo osmdesát jedna let. Právě pro tuto příležitost ji Ivana Follová navrhovala černé hedvábné šaty. „Vlasta nikdy nezfanfrněla z nějakých zážitků nebo ocenění. Pořád to byla ta stejná veselá ženská.“
Vzájemná spolupráce
První modely však herečce vytvořila již krátce po roce 1989. „Z přátelství se potom vyvinula i spolupráce. Vlasta poté, co vstoupila zpět na divadelní prkna a pohybovala se více ve společnosti než na chalupě, přišla s tím, že by potřebovala nějaké oblečení místo montérek a tepláků.“ Také se zapojila do módních přehlídek své přítelkyně, kdy byla, jak sama říkala „mluvící modelkou“ a během přehlídek recitovala například Shakespearovy sonety.
Selhání a náprava
Vlasta Chramostová z počátku kariéry působila v Brněnském Národním divadle, než přešla do pražského divadla Na Vinohradech. Nadějnou hereckou hvězdu zasáhly politické procesy v 50. letech, kdy byl pronásledován její první manžel Bohumil Pavlinec, tehdejší ředitel brněnského rozhlasu.
Na mladou herečku tlačila STB, policie ji hrozila omezením kariéry a dalšími postihy. Tehdy tlaku podlehla, s manželem se rozvedla a stala se členkou KSČ. Do konce života to považovala za své velké vlastní selhání, které se, jak sama říkala, snažila odčinit aktivitami v disentu a celoživotním bojem za svobodu a vnitřní pravdu.
Setkání se smrtí
Vlasta Chramostová pokračovala v úspěšné kariéře a byla šťastnou matkou syna, jehož otcem byl sochař Konrád Babraj. V roce 1963 však jela se čtyřletým synem autem domů a oslněna protisvětlem nabourala. Dítě zemřelo a Chramostová s vážnými zraněními skončila v nemocnici. Vztah se rozpadl a Chramostová se dlouho léčila z fyzických i psychických ran.
Jak vzpomíná Ivana Follová: „To byl nejhorší Vlastin zážitek a nikdy o tom nemluvila. Otevřeně o tom napsala až ve svých pamětech.“ Štěstí v neštěstí ji přinesl kameraman Stanislav Milota, který herečku v nemocnici navštěvoval a přivedl ji zpět do života. Vytvořili pár na dalších více než 55 let. „Vlasta o svých potížích nikdy nemluvila. Vždycky ze špatné stránky života vybrala tu veselou,“ dodává módní návrhářka.
Související
-
Úžasné životy: Legendární herec Boris Rösner podle Ondřeje Kepky
„Boris Rösner mě učil herectví na pražské DAMU. Byli jsme jeho první studenti,“ vzpomíná Ondřej Kepka. Jeho osobnost a individuální přístup k žákům z něj udělali legendu.
-
Úžasné životy: Vladimír Brabec podle Petra Štěpánka
„Láďa byl skvělý společník, milovník života, tím je myslím řečeno vše. A já jsem moc rád, že jsem toho byl účasten.“ Tak vzpomíná Petr Štěpánek na vzájemné přátelství.
-
Úžasné životy: herečka Jana Dítětová podle Ilony Svobodové
Na hvězdu filmů Prstýnek nebo Karel a já zavzpomíná herečka, která se se starší kolegyní poprvé setkala během svých studií. Obě si hned padly do oka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...