Úžasné životy: Vlasta Chramostová podle návrhářky Ivany Follové

14. únor 2021

„Na jevišti byla skutečná heroina, v soukromí žena s dramatickým osudem, ale také nezdolným humorem,“ popisuje přítelkyni Vlastu Chramostovou módní návrhářka.

Herečku poznala na začátku 80. let díky společným přátelům z disentu. Ta měla v té době zakázané jakékoliv veřejné vystupování a byla tedy herečkou ve svém, v disidentských kruzích velmi populárním a ceněném, bytovém divadle. 

Situace se zcela změnila po listopadu 1989, kdy se Vlasta Chramostová stala jednou z tváří Sametové revoluce. Po dvaceti letech života v nuceném ústraní se nejprve zpět do divadla vrátit nechtěla. „Byla jsem po listopadu přesvědčená, že se už k divadlu vrátit nemůžu. Říkala jsem, nechejte mě, já jsem stará bába a takovéhle comebacky to nedopadá nikdy dobře,“ prohlašovala tehdy.

Sláva ji nezkazila

Na štěstí pro diváky a celý divadelní svět se k divadelnímu comebacku odhodlala, stala se členkou Národního divadla a v roce 2008 obdržela mimořádnou cenu Thalie. V té době ji bylo osmdesát jedna let. Právě pro tuto příležitost ji Ivana Follová navrhovala černé hedvábné šaty. „Vlasta nikdy nezfanfrněla z nějakých zážitků nebo ocenění. Pořád to byla ta stejná veselá ženská.“

Vzájemná spolupráce

První modely však herečce vytvořila již krátce po roce 1989. „Z přátelství se potom vyvinula i spolupráce. Vlasta poté, co vstoupila zpět na divadelní prkna a pohybovala se více ve společnosti než na chalupě, přišla s tím, že by potřebovala nějaké oblečení místo montérek a tepláků.“ Také se zapojila do módních přehlídek své přítelkyně, kdy byla, jak sama říkala „mluvící modelkou“ a během přehlídek recitovala například Shakespearovy sonety.

Selhání a náprava

Vlasta Chramostová z počátku kariéry působila v Brněnském Národním divadle, než přešla do pražského divadla Na Vinohradech. Nadějnou hereckou hvězdu zasáhly politické procesy v 50. letech, kdy byl pronásledován její první manžel Bohumil Pavlinec, tehdejší ředitel brněnského rozhlasu.

Na mladou herečku tlačila STB, policie ji hrozila omezením kariéry a dalšími postihy. Tehdy tlaku podlehla, s manželem se rozvedla a stala se členkou KSČ. Do konce života to považovala za své velké vlastní selhání, které se, jak sama říkala, snažila odčinit aktivitami v disentu a celoživotním bojem za svobodu a vnitřní pravdu.

Setkání se smrtí

Vlasta Chramostová pokračovala v úspěšné kariéře a byla šťastnou matkou syna, jehož otcem byl sochař Konrád Babraj. V roce 1963 však jela se čtyřletým synem autem domů a oslněna protisvětlem nabourala. Dítě zemřelo a Chramostová s vážnými zraněními skončila v nemocnici. Vztah se rozpadl a Chramostová se dlouho léčila z fyzických i psychických ran.

Jak vzpomíná Ivana Follová: „To byl nejhorší Vlastin zážitek a nikdy o tom nemluvila. Otevřeně o tom napsala až ve svých pamětech.“ Štěstí v neštěstí ji přinesl kameraman Stanislav Milota, který herečku v nemocnici navštěvoval a přivedl ji zpět do života. Vytvořili pár na dalších více než 55 let. „Vlasta o svých potížích nikdy nemluvila. Vždycky ze špatné stránky života vybrala tu veselou,“ dodává módní návrhářka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.