Úžasné životy: Věra Chytilová podle Miroslava Donutila
Vzdorovitá, umanutá, drzá, ale vždy nanejvýš osobitá. Režisérka Věra Chytilová patřila k nejvýraznějším tvářím takzvané Československé nové vlny a nezaměnitelnou stopu zanechala také v porevoluční české kinematografii. „Každý její film je jasným a zřetelným pohledem Věry Chytilové na svět,“ vzpomíná na autorku Sedmikrásek nebo Hry o jablko herec Miroslav Donutil.
S Věrou Chytilovou se Miroslav Donutil seznámil při natáčení kultovního snímku Dědictví aneb Kurvahošigutntág, ve kterém si zahrál právníka Ulricha. „To, že přišel tento film, jeden z mála, který se obul do toho, co se tady dělo v době privatizace, to bylo jedině dobře,“ říká Donutil. Dobová kritika přitom film odepsala a Věře Chytilové předpovídala tvůrčí konec. „Opak se stal pravdou,“ připomíná herec.
Režisérka feministka
Na Chytilovou vzpomíná Donutil také jako na dámu, která se vymezovala vůči mužům. Na filmovém placu tak na muže často křičela. Prý proto, že jinak by si jí vůbec nevšimli, zprostředkovává Donutil její vysvětlení, když se jí na to ptal.
Čtěte také
Označit se za feministku se přitom Chytilová dlouho zdráhala, nakonec se však k feminismus přihlásila. „Dnes už žádná žena nemůže nebýt feministkou, protože věci nejsou v pořádku. Záleží jenom na ženách, jestli docílí toho, aby to bylo lepší,“ nastiňuje na archivní rozhlasové nahrávce.
Vztahům mezi muži a ženami se věnovala například ve filmu Pasti, pasti, pastičky. Zneužitá žena v něm kastruje dva muže, kteří ji znásilnili. „Ten film byl tragikomický. Ale odkryl takové situace do úplného kořene, do úplného dna tohoto problému,“ vyzdvihuje na snímku Donutil, který jednoho z násilníků ztvárnil.
Režisérka vizionářka
Ze všech filmařských kvalit Chytilové zmiňuje Donutil také schopnost odhadovat další vývoj společnosti. „Měla vizi do budoucnosti. Viděla věci, které mnoho lidí vůbec nevnímalo,“ podotýká. „Byla skvělou znalkyní lidských charakterů, tak to s velkým kusem předstihu dokázala odhadnout.“
Čtěte také
Ve své tvorbě si nekompromisně podle Donutila stála za svým. Ostřejší výměna názorů během natáčení nebyla nic neobvyklého. „Nebrala si servítky,“ přibližuje Donutil. Sama Chytilová však v jednom rozhlasovém rozhovoru řekla, že na ostatní křičí ze strachu: „Protože mě hanba omývá, je to z úzkosti, ze strachu, že se věci dějí špatně.“
Související
-
Věra Chytilová. První dáma české kinematografie hledala neherce i ve vlastní rodině
Za dnešní oslavenkyní nemusíme putovat nikam do světa, i když svět dokázala dobýt. Režisérka Věra Chytilová dobyla svět filmu.
-
Dědictví aneb Kurvahošigutntág a Dědictví aneb Kurva se neříká
Známé i méně známé scény z kultovního filmu, rozhovory s tvůrci a herci, zajímavosti z natáčení a vzpomínky z archivu. Pro vaše uši připravili Jan Rosák a Regina Květoňová.
-
Dagmar Bláhová: Film Hra o jablko mi vlastně pomohl i v Austrálii
Úterní vysílání magazínu „Je jaká je“ patřilo po 11:05 hodině česko-autralské herečce Dagmar Bláhové. Hostitelkou jí byla Marie Retková a posluchači Dvojky ČRo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
