Úžasné životy: Tomáš Garrigue Masaryk podle Pavla Pafka

11. září 2022

„Jako lékař vidím pana prezidenta Masaryka jako vzor životosprávy. Štíhlý až asketický, sportovní typ člověka, velmi skromný, nedával nikdy najevo své bohatství. Žil skromně,“ vypráví o první hlavě československého státu T. G. Masarykovi profesor Pavel Pafko.

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný za „Tatíčka Masaryka“, byl politikem, pedagogem a filozofem. Prvním československým prezidentem se stal v roce 1918. „Byl to optimální člověk k tomu, aby vedl společnost,“ dodává profesor Pafko.

Když se mu něco nelíbilo, uměl to říct

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně do chudých poměrů. „Byl to syn slovenského podkoního a ženy z moravsko-německé rodiny. Ochráncem a sponzorem svého syna byla matka. Chtěla, aby postupoval ve svém vzdělání a dostal se mezi panskou část společnosti,“ popisuje Masarykovo dětství profesor Pafko, který také pochází z česko-slovenské rodiny.

Slavnostní klobouk říšského poslance Tomáše Garrigua Masaryka. Jedná se o původní originál, který Masaryk skutečně nosil

V dospívání doučoval Masaryk děti bohatých rodičů, aby si přivydělal na živobytí. Absolvoval filozofickou fakultu a rok studoval na univerzitě v Lipsku. „On byl správně kritizující rebel. Když se mu něco nelíbilo, uměl to říct. Byl typický člověk, jak si představuji člověka politika. Řekne, co si myslí a snaží se problém řešit. Řešit, ne o něm mluvit,“ hodnotí Masarykovu povahu profesor Pafko a dodává, jak se v gymnaziálních letech dostal Masaryk do konfliktu s ředitelem, když odmítl jít na svaté přijímání.

V dospívání doučoval Masaryk děti bohatých rodičů, aby si přivydělal na živobytí. Absolvoval filozofickou fakultu a rok studoval na univerzitě v Lipsku. „On byl správně kritizující rebel. Když se mu něco nelíbilo, uměl to říct. Byl typický člověk, jak si představuji člověka politika. Řekne, co si myslí a snaží se problém řešit. Řešit, ne o něm mluvit,“ hodnotí Masarykovu povahu profesor Pafko a dodává, jak se v gymnaziálních letech dostal Masaryk do konfliktu s ředitelem, když odmítl jít na svaté přijímání. 

Prezident T. G. Masaryk v posledních letech života

Názor na Rakousko - Uhersko prošel vývojem

 „Byl jeden z těch, kteří bourali Rakousko-Uhersko. Jeho myšlení prošlo vývojem. V první fázi byl za Rakousko-Uhersko, v další fázi jako politik razil Palackého myšlenky federalizace a teprve potom začal prosazovat myšlenku samostatného československého státu,“ vysvětluje Masarykovo politické smýšlení profesor Pafko.

Po vypuknutí první světové války T. G. Masaryk emigroval a záměr vzniku samostatného Československa se snažil podpořit ze zahraničí. „Když jdeme na vrchol, stojí to energii. Vidíme to například na tom, že v roce 1914 opustil děti a manželku, která byla psychiatricky léčená a vrátil se až za čtyři roky. Ale chápu to tak, že když člověk něčemu věnuje hodně energie a úsilí, tak oběti jsou do jisté míry přirozené,“ uvažuje profesor Pafko.

T. G. Masaryk abdikoval v roce 1935 a o dva roky později zemřel. „Životospráva, skromně jíst, sokolovat a myšlenkově směřovat k nějakému cíli. Tím může být prezident Masaryk vzorem pro nás pro všechny i dnes,“ uzavírá profesor Pafko.

 

autor: Lenka Nechvátalová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.