Masaryk chtěl vlajku s pruhy a hvězdami. Expedice do historie státních symbolů
Kolik bylo státních symbolů při vzniku naší republiky? Kdo vytvořil podobu naší vlajky a jakou roli při tvorbě státních symbolů hrál T. G. Masaryk? A můžeme mít v budoucnu jinou vlajku nebo hymnu? Jaké byly další návrhy státních vlajek? Používají se dnes vůbec státní pečeti? Poslechněte si Expedici s ředitelem odboru archivní služby kanceláře prezidenta Martinem Halatou a vojenským historikem Michalem Burianem.
Naše republika existovala sice už roku 1918, ale až v březnu 1920 byla její existence definitině stvrzena. V platnost totiž 6. března 1920 vstoupila první ústava československé republiky a 30. března 1920 zákon o státních symbolech.
Dnes je jich sedm a tvoří je velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, prezidentská standarda, státní pečeť a státní hymna. Ovšem úplně prvními dvěma, který naši zemi definovaly, byly státní barvy a státní vlajka.
Státní barvy byly původně dvě
Státními barvami jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí, tzv. trikolóra. Podle neoficiální interpretace symbolizuje bílá barva čistotu, červená krev prolitou vlastenci za svobodu vlasti a modrá bezmračnou oblohu.
Tradičními barvami českého soustátí jsou ale bílá a červená. Jenže tyto barvy v roce 1918 používalo i Polsko. Československý stát navíc potřeboval barvy, které by reprezentovaly i Slováky ve společném státě. Bylo tedy nutné připojit třetí barvu – modrou. Modrá barva spolu s tradiční dvojicí vytvářela tzv. slovanskou, respektive ruskou trikolóru.
Na rozdíl od ruské trikolory má však ta česká modrou barvu vespod, ne uprostřed. Rovněž vlajky tehdejších spojenců Spojených států, Francie a Spojeného království obsahují tyto barvy. Zvýšení počtu státních barev na tři se odrazilo také na podobě státní vlajky.
Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.
Tomáš Garrigue Masaryk
Státní vlajka bez klínu
Státní vlajka byla na rozdíl od státních barev symbolem jedinečným, prvním a novým. Její původní návrhy byly rozdílné. Například prezidentu Masarykovi se nelíbil modrý klín a navrhoval hvězdy. Dnes používáme podobu z roku 1920. Naše vlajka ale v určitých dobách vypadala jinak...
Související
-
Jan Jirák: U hymny jsou důležitá slova a melodie. O břinkání velkého orchestru opravdu nestojím
Návrh Českého olympijského výboru na modernizaci a prodloužení státní hymny vyvolal bouřlivou diskusi. Asi to byl záměr, ale podle mediálního teoretika ne zrovna povedený.
-
Jiří Hlaváč: Čeká nás po vzoru Německa změna hymny? Nezbavujme se něčeho, co vykonalo zázraky
V Německu vadí genderová nevyváženost hymny, u nás často tápání slepce. Budeme teď zpívat Zde domov můj?
-
725. schůzka: Hledání hymny
Jedna česká píseň je pro nás už od roku 1834 naprosto stejným, či lépe řečeno neměnným symbolem domova, tak důležitým, že ji tento národ přijal za svou hymnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka