Masaryk chtěl vlajku s pruhy a hvězdami. Expedice do historie státních symbolů

Naše republika existovala sice už roku 1918, ale až v březnu 1920 byla její existence definitině stvrzena. V platnost totiž 6. března 1920 vstoupila první ústava československé republiky a 30. března 1920 zákon o státních symbolech.

Dnes je jich sedm a tvoří je velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, prezidentská standarda, státní pečeť a státní hymna. Ovšem úplně prvními dvěma, který naši zemi definovaly, byly státní barvy a státní vlajka.

Státní barvy byly původně dvě

Státními barvami jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí, tzv. trikolóra. Podle neoficiální interpretace symbolizuje bílá barva čistotu, červená krev prolitou vlastenci za svobodu vlasti a modrá bezmračnou oblohu.

Tradičními barvami českého soustátí jsou ale bílá a červená. Jenže tyto barvy v roce 1918 používalo i Polsko. Československý stát navíc potřeboval barvy, které by reprezentovaly i Slováky ve společném státě. Bylo tedy nutné připojit třetí barvu – modrou. Modrá barva spolu s tradiční dvojicí vytvářela tzv. slovanskou, respektive ruskou trikolóru.

Na rozdíl od ruské trikolory má však ta česká modrou barvu vespod, ne uprostřed. Rovněž vlajky tehdejších spojenců Spojených států, Francie a Spojeného království obsahují tyto barvy. Zvýšení počtu státních barev na tři se odrazilo také na podobě státní vlajky.

Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.

Tomáš Garrigue Masaryk

Státní vlajka bez klínu

Státní vlajka byla na rozdíl od státních barev symbolem jedinečným, prvním a novým. Její původní návrhy byly rozdílné. Například prezidentu Masarykovi se nelíbil modrý klín a navrhoval hvězdy. Dnes používáme podobu z roku 1920. Naše vlajka ale v určitých dobách vypadala jinak...