Úžasné životy: Oldřich Nový podle tvůrce muzikálů Pavla Bára

Oldřich Nový byl nejen hvězdou stříbrného plátna 30. a 40. let 20. století, ale také průkopníkem divadelního žánru – hudební komedie. Právě tuto část tvorby Oldřicha Nového přibližuje v cyklu Úžasné životy rozhlasový moderátor a divadelní dramaturg Pavel Bár: „Nikdy neslevil ze svých ideálů, ať už jako herec nebo později divadelní ředitel. Vždycky mu šlo o kvalitu a v tom vidím jeho největší přínos hudebnímu divadlu, jak pro jeho dobu, tak pro současnost, kdy nám může být velkou inspirací.“

Oldřich Nový se svou manželkou Alicí Wienerovou |foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Inspirace v Paříži

První profesionální zkušenosti získal Oldřich Nový v Ostravě a následně v Brně, kde působil ve 20. letech v operetě. Tento žánr vždycky miloval, ale ze své cesty do Paříže v roce 1924 si přivezl zcela nový žánr, komorní hudební komedii. Svůj sen o vlastním divadle si splnil o 11 let později, kdy v Praze na Václavském náměstí otevřel své Nové divadlo: „Byl jsem v zajetí polotónů a komornosti hudební veselohry, na kterou jsem se už dlouho připravoval.“

Lístky s pokutami

Zpočátku sedělo v hledišti Nového divadla méně diváků, než bylo herců na jevišti, ale Oldřich Nový vytrval a brzy se mu podařilo prosadit se i v silné konkurenci blízkého divadla Vlasty Buriana a Osvobozeného divadla. Bylo to snad i díky píli a přísnosti, kterou proslul jako divadelní ředitel.

Oldřich Nový u mikrofonu Československého rozhlasu|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Pavel Bár o tom dokonce objevil hmatatelný důkaz: „Když jsem bádal v Národním muzeu v pozůstalosti Oldřicha Nového, dostal se mi do ruky předtištěný lístek na pokuty. I když byl na jevišti, všímal si chyb nebo prohřešků svých kolegů a po představení jim rozesílal tyto lístky s pokutami, kam jen do prázdné kolonky doplnil příslušnou částku.“

Životní dvojrole

V roce 1948 musel Oldřich Nový své divadlo dobrovolně odevzdat státu a následně se stal uměleckým šéfem operety v Hudebním divadle v Karlíně. Zde slavil v roce 1953 mimořádný úspěch v halvní dvojroli Floridora/Celestina v Mam'zelle Nitouche. Pavel Bár připomíná, že motiv dvojrole se prolínal celoživotní tvorbou Oldřicha Nového: „Světák a ušlápnutý obyčejný človíček v jedné osobě, to byl typ, který ho provázel celým životem. Ať už v operetě Mam'zelle Nitouche nebo v jeho nejslavnější filmové roli ve snímku Kristián.“

Přínos Oldřicha Nového pro hudebnězábavní divadlo spatřuje Pavel Bár také v tom, že na přelomu 50. a 60. let vedl na pražské konzervatoři oddělení hudební komedie. Šlo ve své době o experiment, který vzdělávací obory v oblasti muzikálu předešel o několik desítek let.