Úžasné životy: Gabriela Vránová podle Valérie Zawadské

27. únor 2022

Do paměti diváků se zapsala mnoha výraznými rolemi na divadle, ve filmu i v televizi. Třeba jako odstrkovaná Anička v Chalupářích nebo nervní učitelka Hajská v seriálu My všichni školou povinní, která pro ni byla tak trochu i prokletím. Působila ale i jako pedagožka na konzervatoři, kde byla její kolegyní Valérie Zawadská. „Ty její nádherné klobouky, šifónové šály nebo šaty v pastelových barvách. Tak si ji budu pamatovat,” říká Zawadská v dokumentu.

Autor: Jan Herget
Dramaturgie: Marek Mojžíšek
Zvukový mistr: Lukáš Vorel
Premiéra: 27. 2. 2022
Produkce: Klára Illiašová

Narodila se 27. července 1939 v Novém Mestě nad Váhom. Jejím pravým domovem však byla Morava, kde vyrůstala v prostředí plném poezie. Verše se staly její celoživotní láskou. Dokázala je recitovat vroucně, pravdivě a zcela bezprostředně.

„Stačilo říct jméno autora a Gábi, jak se říká ‚z mosta do prosta‘ hned začala recitovat. Nikdy nepotřebovala textovou nápovědu. Říkala, že je to v ní hluboce zakořeněno. Poezii milovala,” vzpomíná Valérie Zawadská.

Protivná učitelka Hajská

Spřátelily se v době, kdy obě učily na Mezinárodní konzervatoři herectví a umělecký přednes. Shodly se, že herectví se naučit nedá. Gabriela Vránová vždy tvrdila, že studentům může pouze ukázat cestu a zprostředkovat nejrůznější techniky, které jim dopomohou ke správnému výsledku.

Čtěte také

Jako pedagožku si ji pamatují i tisíce televizních diváků díky seriálu My všichni školou povinní. Role labilní učitelky Hajské byla pro Gabrielu Vránovou velkou příležitostí, ale trochu i danajským darem.

„Lidé si ji spojovali i v civilu s tou protivnou učitelkou a vyčítali jí, že je na malého Jirku Olivu zlá. Marně jim vysvětlovala, že seriál už je natočený a že na chlapce nemůže být v příštím díle hodnější. Myslím, že se tím trochu trápila. Ale při její povaze se nad to dokázala povznést, ” připomíná Valérie Zawadská nejslavnější roli své kolegyně.

Éterická víla

Vedle melancholických utrápených žen dokázala Gabriela Vránová skvěle zahrát i postavy plné energie, například Plajznerku v Dalskabátech. V civilu jí však přátelé a kolegové někdy vnímali spíš jako éterickou vílu. Vycházelo to nejen z její lásky k poezii, ale i z nadhledu a elegance, které jí byly vlastní.

„Gábinka a její nádherné klobouky, šifónové šály nebo šaty v pastelových barvách. Tak si ji budu pamatovat, stejně jako její modré oči a vlídně usměvavou tvář. Ale zaručeně vždycky si na ni vzpomenu, když recituji Jana Skácela,” uzavírá Valérie Zawadská vyprávění o Gabriele Vránové.

autoři: Jan Herget , Gabriela Vránová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?