Úžasné životy: Císař Rudolf II. podle historičky Elišky Fučíkové

„Pro Čechy je možná dodneška spojený s Janem Werichem a jeho filmem Císařův pekař, pekařův císař. Je to skvělá veselohra. Ale samozřejmě k pravdě má velmi daleko.“ říká PhDr. Eliška Fučíková, vystudovaná historička umění, která se podstatnou část svého života zabývá postavou tohoto panovníka a hradními sbírkami.

Ideální panovník

„Praha byla díky Rudolfovi středobodem vzdělanosti a uměleckého dění. Tady se odehrávalo něco výjimečného. Na jeho dvoře bylo neuvěřitelně živé prostředí, které poskytovalo zázemí umělcům, uměleckým řemeslníkům, vědcům a filosofům.“

Čtěte také

Vlivem lze Rudolfa II. srovnat s Karlem IV. Přesto po něm na Hradě moc nezůstalo: samurajský meč nebo vražedná dýka pro Caesara

„Jeho prioritou nebylo vládnutí. Byl toho názoru, že je mnohem zajímavější bavit se s lidmi vzdělanými, kteří se vyznačují nějakou kreativitou. Prostřednictvím poznávání tajemství světa se snažil dopracovat k tomu, aby byl ideální panovník. Tehdy platilo, že kdo chce poznat osvíceného monarchu a ideální prostředí pro tvorbu, musí putovat do Prahy.“

Španělské „mores“

Rudolf byl prvorozeným synem Maxmiliána II., který inklinoval k protestantismu, zatímco jeho matka, španělská princezna byla bigotní katolička. Ta také poslala Rudolfa na vychování ke svému bratru Filipu II do Španělska. Přemýšlivý a vzdělaný chlapec s mimořádným rozhledem španělskými „mores“ po návratu do Vídně nezapadl.

Tolerance a intriky

Jeho otec rozhodl, že veškerá moc zůstane v rukou císaře a ostatní jeho bratři dostanou jen apanáž, ale nebudou vládnout v ostatních zemích. To pro ně bylo nestravitelné a snažili se získat moc.

Se svou matkou se dostával do napětí i díky své velké náboženské toleranci. „On zjistil, že je nesmysl dělit lidi na ty správné a nesprávné, ty, co jsou věrnými katolíky, a ty, kteří jsou protestanty. V kontaktu s lidmi nebylo důležité, jakého náboženství lidé jsou.“

Čtěte také

Kouzelné zrcadlo Rudolfa II. existuje!

Jeho dvůr tak přitahoval umělce i obchodníky a vědce augsburského vyznání, kteří se zde mohli volně vyjadřovat a dostali k dispozici císařské sbírky. Řada věd našla v Praze ty nejzákladnější kořeny, na kterých mohla stavět.

Osobnost a pád

Proč měl Rudolf II. hrůzu z toho, že se ožení? Jaký měl postoj k hudbě? A jaký význam měli na Rudolfově dvoře alchymisté?

Komplikovanou osobnost a osudy Rudolfa II. na pozadí turbulentní doby, nepřátelství rodiny a intrikánů i jeho pád po roce 1604 poutavě představuje Eliška Fučíková v novém dílu cyklu Úžasné životy.