Úžasné životy: Císař Rudolf II. podle historičky Elišky Fučíkové
V roce 1552 se ve Vídni narodil jeden z nejosvícenějších českých panovníků. Za jeho vlády Čechy prožívaly více než třicet let míru a Praha se stala vyhledávaným duchovním a uměleckým centrem Střední Evropy.
„Pro Čechy je možná dodneška spojený s Janem Werichem a jeho filmem Císařův pekař, pekařův císař. Je to skvělá veselohra. Ale samozřejmě k pravdě má velmi daleko.“ říká PhDr. Eliška Fučíková, vystudovaná historička umění, která se podstatnou část svého života zabývá postavou tohoto panovníka a hradními sbírkami.
Ideální panovník
„Praha byla díky Rudolfovi středobodem vzdělanosti a uměleckého dění. Tady se odehrávalo něco výjimečného. Na jeho dvoře bylo neuvěřitelně živé prostředí, které poskytovalo zázemí umělcům, uměleckým řemeslníkům, vědcům a filosofům.“
Čtěte také
„Jeho prioritou nebylo vládnutí. Byl toho názoru, že je mnohem zajímavější bavit se s lidmi vzdělanými, kteří se vyznačují nějakou kreativitou. Prostřednictvím poznávání tajemství světa se snažil dopracovat k tomu, aby byl ideální panovník. Tehdy platilo, že kdo chce poznat osvíceného monarchu a ideální prostředí pro tvorbu, musí putovat do Prahy.“
Španělské „mores“
Rudolf byl prvorozeným synem Maxmiliána II., který inklinoval k protestantismu, zatímco jeho matka, španělská princezna byla bigotní katolička. Ta také poslala Rudolfa na vychování ke svému bratru Filipu II do Španělska. Přemýšlivý a vzdělaný chlapec s mimořádným rozhledem španělskými „mores“ po návratu do Vídně nezapadl.
Tolerance a intriky
Jeho otec rozhodl, že veškerá moc zůstane v rukou císaře a ostatní jeho bratři dostanou jen apanáž, ale nebudou vládnout v ostatních zemích. To pro ně bylo nestravitelné a snažili se získat moc.
Se svou matkou se dostával do napětí i díky své velké náboženské toleranci. „On zjistil, že je nesmysl dělit lidi na ty správné a nesprávné, ty, co jsou věrnými katolíky, a ty, kteří jsou protestanty. V kontaktu s lidmi nebylo důležité, jakého náboženství lidé jsou.“
Čtěte také
Jeho dvůr tak přitahoval umělce i obchodníky a vědce augsburského vyznání, kteří se zde mohli volně vyjadřovat a dostali k dispozici císařské sbírky. Řada věd našla v Praze ty nejzákladnější kořeny, na kterých mohla stavět.
Osobnost a pád
Proč měl Rudolf II. hrůzu z toho, že se ožení? Jaký měl postoj k hudbě? A jaký význam měli na Rudolfově dvoře alchymisté?
Komplikovanou osobnost a osudy Rudolfa II. na pozadí turbulentní doby, nepřátelství rodiny a intrikánů i jeho pád po roce 1604 poutavě představuje Eliška Fučíková v novém dílu cyklu Úžasné životy.
Související
-
391. schůzka: Mizerný pohřeb tak velkého potentáta
První zprávy o císařově novém ochoření pronikly na veřejnost teprve kolem Vánoc roku 1611 a jejich rozpačitý obsah opravňoval domněnku, že císař onemocněl už dříve.
-
Byl Rudolf II. šílený? Snad... Ke konci života se úplně změnil
Rudolfínská doba dala Praze osobité kouzlo. Může za to panovník Rudolf II., který se narodil před 465 lety. Proč si ale za své sídlo vybral právě Prahu a ne tradiční Vídeň?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.