Kouzelné zrcadlo Rudolfa II. existuje!

24. leden 2017

Na každém šprochu pravdy trochu. Legend kolem císaře Rudolfa II. je mnoho a jedna z nich tvrdí, že magistr Edward Kelly a mág John Dee přivezli z Londýna na pražský císařský dvůr černé kouzelné zrcadlo. Dokázalo prý ukázat, kohokoli císař zrovna chtěl vidět.


Příspěvky Meteoru 21. 1. 2017
01:11 Meteorologické balóny čekají na nový signál
11:53 Kouzelné zrcadlo Rudolfa II. existuje
28:12 Proč ptáci požírají plasty?
37:10 Když se neviditelný plyn chová jako pevná zeď
44:30 Konečně víme, co s peřím.

Kouzelnou moc zrcadla můžeme s klidným svědomím v říši legend ponechat. Ovšem černé zrcadlo na pražském dvoře císař Rudolf II. opravdu měl a skutečně mu jej přivezli zmiňovaní šarlatáni z Londýna.

Legenda říká, že císař v zrcadle uviděl bratra Matyáše, jak proti němu v Rakousku kuje pikle. Ve skutečnosti císaře pravděpodobně zrcadlo zklamalo, protože záhy putovalo pryč. Dodnes je možné jej spatřit v Britském muzeu.

„Já jsem si také dlouho myslel, že to je celé jen legenda, a to až do doby, než jsem to zrcadlo na vlastní oči spatřil v Britském muzeu v Londýně. Rudolfovo zrcadlo tam je vystavené od roku 1966 s podrobným popisem,“ uvedl v Meteoru archeolog Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Sklo ze sopečného popela

Dokonce je znám přesný původ zrcadla. Do Evropy se dostalo v 16. století po dobytí Mexika a původně patřilo Aztékům. Zhotoveno je ze sopečného skla, kterému se říká obsidián. Název pochází od jména římského občana Obsia, který podle záznamu v knize Plinia staršího tento materiál přivezl do Říma z Etiopie.

Použití obsidiánu je doloženo už od pravěku. Známá je například lokalita v dnešním Turecku. Odtamtud pocházejí menší zrcadélka o velikosti do 5 cm. „Mnohem větší se ale dělala ve střední Americe. Právě jedno takové v Londýně zakoupil John Dee,“ řekl Antonín Přichystal.

Konkrétně „císařovo“ černé zrcadlo je podle Antonína Přichystala kruhového tvaru, má jedno menší držadlo na okraji a není ozdobeno žádným rámem, jeho průměr dosahuje 18 cm.

Podivuhodné předměty dr. Dee

Jak se v pravěku vyrábělo sopečné zrcadlo

Princip byl podobný, jakým se vyráběly kamenné sekery. „To je dlouhodobé broušení trochu tvrdším materiálem, třeba křemenným pískem, na závěr se to potom dohlazovalo kůží,“ vysvětlil Antonín Přichystal.

Obsidián se v pravěku používal podobně jako pazourek, oproti kterému disponoval mnohem ostřejšími hranami. „Využíval se tedy zřejmě pro chirurgické a kosmetické účely. Existuje analogie z dnešní doby z oblastí ostrovů v Indické oceánu. Tam se donedávna obsidiánové předměty používaly například k ořezávání nehtů, holení, tetování i k chirurgickým operacím,“ dodal archeolog.

Odkud pochází český obsidián?

Obsidiánové předměty nalézáme i v lokalitách v Německu nebo v Čechách a na Moravě, odkud ale nepocházejí. „Obsidián je rychle ztuhlá kyselá láva. Takové horniny známe na hranici jihovýchodního Slovenska a severovýchodního Maďarska, další zdroje pak leží ve Středozemním moři,“ dodal Přichystal.

Brněnští vědci za pomoci moderních metod s využitím laserových a rentgenových paprsků zkoumali, kde je zdroj českých a moravských obsidiánů, a našli jej skutečně na Slovensku a v Maďarsku.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová