Ukrajinistka Lenka Víchová: Humanitárním koridorům nelze věřit. Rusko jeden takový rozstřílelo už v roce 2014

7. březen 2022

Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje. V obležení je mimo jiné strategické město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V rámci humanitárních koridorů by mělo být evakuováno 200 000 uvězněných civilistů. Dá se ale věřit, že bude dodržen klid zbraní? V audiozáznamu ještě zazní stručný exkurz do dějin Ukrajiny a jejího více než stoletého boje za nezávislost.

Rusko slibuje, že palba utichne dnes v 10 hodin dopoledne. Nutno však připomenout, že už o víkendu dva pokusy o zřízení humanitárního koridoru z města Mariupol selhaly, protože strana ruského agresora dohodu nerespektovala.

„Vidíme, že humanitárním koridorům není dobré úplně věřit. Jednak již všechny selhaly, jednak mi to připomíná situaci z města Ilovajsk v roce 2014,“ varuje v pořadu Jak to vidí... ukrajinistka Lenka Víchová.

Historie varuje

„V obklíčení tam tenkrát byly ukrajinské dobrovolnické jednotky. Jediným řešením bylo vytvoření zeleného koridoru, i kvůli tomu, že Ukrajinci měli ruské zajatce a ruské zraněné. Vytvořený koridor ale ruská armáda rozstřílela včetně ruských zajatců a svých zraněných.“

Varováním by podle Lenky Víchové měl být i to, že Rusové ostřelují civilní cíle. „Již ostřelovali přes 30 ukrajinských nemocnic, ohrožují jaderné elektrárny a Červený kříž je vlastně jejich terčem.“

Cílem jsou města

Humanitární situace na Ukrajině se tedy zhoršuje. Obecně se ale dá říct, že situace na východě země vypadá trochu jinak než na severu a jihu. „Na východě země je frontová linie již dávno stanovená, a proto i boje vypadají jinak. Vojáci, kteří proti sobě stojí, jsou léty bojů už vycvičeni a frontová linie jim dává řád.“

Čtěte také

Úplně jiná situace je ale na severu a na jihu země, kde jsou boje velmi dynamické. „Tady žádná frontová linie není. Ruská armáda vylézá ze všech možných děr a je velmi těžké si s tím poradit. Moskva se skutečně snaží obklíčit města. Nejdůležitější pro invazní armádu je samozřejmě Kyjev. Všechny koridory na Krym jsou druhořadé. Když získáte srdce Ukrajiny, tak máte celou Ukrajinu.“

Největším cynismem je ale podle ukrajinistky to, že Moskva bombarduje ta města, která jsou ve své většině ruskojazyčná. „Nenávist, kterou k nim ruskojazyčné ukrajinské obyvatelstvo nutně začne cítit, je už nezastavitelná.

Bezpečí na vesnici

Mají ale lidé ještě možnost v rámci Ukrajiny někam utéct? „Lidé se budou snažit dostat do vnitrozemí, do vesnic. Rusové totiž nebudou ostřelovat každou vesnici zvlášť. Města jsou jejich cílem hlavně proto, že jejich ostřelováním se dá vytvořit obrovská vlna strachu a paniky.“

„Řada lidí ale neutíká proto, že by se báli,“ upozorňuje Lenka Víchová. Mnozí z obyvatel ostřelovaných měst chtěli i zůstat. Utíkají ale proto, že nemají na výběr, protože jsou odstřiženi od vody a tepla. Proto Rusové necílí na vojenské cíle tak často jako na ty civilní.“

autoři: Jan Burda , Lenka Víchová , opa
Spustit audio

Související