Tvrdý jako štolverk
Kolem roku 1906 vyvinula německá firma Stolwerck cukrovinky ze smetany, medu a karamelizovaného cukru. Tvrdé karamely bez náplně podnik proslavily, a zároveň daly vzniknout úsloví o charakteristické konzistenci.
Zakladatel firmy Franz Stollwerck se narodil 5. června 1815 v Kolíně nad Rýnem. V mládí se začal učit cukrářem. Pak se vydal do světa na zkušenou, ve svém oboru se zdokonaloval v Německu, ve Švýcarsku i v Paříži. Po návratů domů se začal věnovat produkci cukrovinek.
Voňavý svět kakaa a čokolády
Cukrářskou výrobu záhy rozšířil o pamlsky z marcipánu a kakaa, které se stalo jeho hlavním artiklem. Pustil se do výroby pastilek proti kašli, proti čemuž se ohradili lékárníci natolik, že situaci bylo po letitých tahanicích nutné řešit speciální ministerskou vyhláškou. Mezitím už byl slavný a o jeho pastilkách se psalo ve zdravotnických listech.
Firma Stollwerck se stala výhradním dodavatelem cukrovinek pro korunního prince Fridricha. Jeho výrobky získaly medaili z pařížské světové výstavy v roce 1855. Stollwerck vyráběl skoro čtyři stovky druhů čokolády prodávané ve stovkách obchodů po celé Evropě.
Synové se osamostatnili a „vynalezli“ tvrdé karamelky
Synové Franze Stollwercka si založili vlastní firmu, v roce 1871 vznikla s. r. o. Gebrüder Stollwerck, které se podařilo proniknout do většiny Evropy (v Rakousku vyráběla oblíbenou značku Alpia) i do USA, kde otevřela závod ve Stanfordu.
Bratři Stollwerckové začali kolem roku 1906 vyrábět výborné cucavé bonbóny bez náplně, vyráběné ze smetany, medu a karamelizovaného cukru. Tehdy vznikla obchodní značka Alpia. Na vrcholu slávy, začátkem 20. století, produkovala firma i takové zboží, jako reklamní fonografy, filmové promítačky či prodejní automaty.
A také existuje přenesený význam
Rčení „být tvrdý jako štolverk“ se postupem času vžilo také ve smyslu být naprosto nechápavý anebo opilý do bezvědomí.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
