Trénujte paměť, stojí to za to, říká neurofyziolog

2. prosinec 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy mozek

Letošní Nobelovu cenou za fyziologii si přeberou 10. prosince tři neurovědci – John O´Keefe a manželé May-Britt a Edvard Moserovi. Právě s Moserovými spolupracuje i český vědec, lékař Karel Ježek z Lékařské fakulty v Plzni, který v Meteoru přiblížil, jak funguje lidská paměť.

Proto zkoumali hipokampus, což je část mozku, která hraje velkou roli při uchovávání informací. Zajímalo je hlavně to, jak je paměť organizována na časové ose. Jakými mechanismy se znovu vytáhne na světlo něco z paměti. V Meteoru 29. 11. 2014 prozradil Karel Ježek o mozku zajímavé věci.

Dá se paměť trénovat?

Podobně jako sval se dá trénovat i kapacita mozku. Je to otázka tréninku, úsilí a soustředění. Techniky a triky nám umožňují kapacitu zvětšit, například mentální paláce paměti. Ale musíme si uvědomit, že pokud chceme, aby mozek fungoval optimálně v nějaké činnosti, pak ho musíme trénovat v té činnosti. Takže např. křížovkou se netrénuje jiná schopnost než zase luštit křížovky.

Jak funguje palác paměti?

Palác paměti je jedna z metod, která využívá efektivitu paměťového systému pro prostorové vztahy. Představíme si v mysli nějakou budovu, třeba tu, kde bydlíme. Pokud umístíme objekt, na který si chceme vzpomenout, ve své mysli do nějaké místnosti a ty místnosti potom procházíme, tak si bez problémů vybavíme, co v které místnosti je. To lze opravdu dobře využívat i bez velkého tréninku. Postupně procházíme dům po místnostech a v každé místnosti máme nějaké téma odloženo, a jak procházíme, tak si ho postupně díky prostorové představivosti vybavujeme.

Co se v mozku děje při vzpomínání?

Podařilo se nám zmapovat první fázi aktivace vzpomínky, říká Karel Ježek. To se děje v hloubi mozku jedné z neuronových sítí hipokampu, která slouží k uchovávání vzpomínek. Když se aktivuje příslušná vzpomínka, začne se odehrávat zajímavý duel. Během několika milisekund dochází k aktivaci staré vzpomínky, a s ní jakoby soupeří nová vzpomínka, než se ustálí ten paměťový stav, který odpovídá stimulu, který jsme dodali.

Jak s pamětí souvisí naše smysly?

Určitě si lépe pamatujeme situace, které jsou spojeny s emocemi. Pozitivními i negativními. Silný emoční vjem dokáže uchovat silnou a bohatou vzpomínku s mnoha detaily, které se ani nemusí týkat toho, co se událo. Dalším dobrým příkladem je vůně. Vůně jsou jedny z nejsilnějších stimulů paměti. Kdyby se nás někdo zeptal na nějakou událost z dětství verbálně, tak si třeba nevzpomeneme, zato když ucítíme vůni s tou událostí spojenou, vybaví se nám hned.

Paměti dáváme současným životním stylem pěkně zabrat

Mozek přehlcujeme obrovským množstvím stimulů, které jsou balast. On je totiž stimulován na poměrně velkou dávku stresu. Vyrábí si stres i z banalit. Velice důležité je naučit se filtrovat, třeba všudypřítomnu reklamu. V dnešní době je především důležitá mentální hygiena, hlídat si to, čím se zabýváme v myšlenkách. Pak se strašně uleví nejen nám ale i mozku.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio