Tomáš Zima: Vzdělávání má být robustní. Dobrý základ v co možná nejvíce oborech usnadní přijímání informací

16. únor 2024

Ministerstvo školství chce posílit všeobecné vzdělávání a změnit oborovou strukturu středních škol tak, aby více reagovala na potřeby trhu práce. Zároveň chystá novelu vysokoškolského zákona, která by měla vytvořit lepší podmínky pro profesně zaměřené obory. Jak moc se promění systém vzdělávání v Česku? Biochemik Tomáš Zima rovněž vysvětlí, zda mají nemocnice motivaci zaměstnávat mladé lékaře, i to, jaké dopady bude mít chystaný zákaz psychoaktivní látky HHC.

„Vzdělávání má být robustní, aby lidé co nejlépe pochopili základní pojmy a vztahy mezi nimi v různých oborech. V řadě škol se ale dneska už třeba neučí zeměpis, omezují se předměty, které jsou těžké, končí domácí úkoly, které vedly žáky k zodpovědnosti a disciplíně,“ říká v pořadu Jak to vidí... lékař a biochemik Tomáš Zima.

Nikdo ale podle něj neví, co bude v budoucnu. „Za dob našich studií v 80. letech také nebyly počítače a teď je běžně všichni používáme. Co my víme, co bude s umělou inteligencí a dalšími přístupy za 30 let? Studenty bychom proto měli připravit hlavně na to, aby se uměli orientovat v informacích, aby uměli přijímat nové znalosti a aby byli flexibilní. A k tomu je základ v co možná nejvíce oborech klíčový,“ dodává.

Zaměřeno na praxi

Resort školství současně chystá i novelu vysokoškolského zákona, která by měla vytvořit lepší podmínky pro profesně zaměřené obory i z hlediska akreditací a personálních požadavků. Kratší cykly bakalářského studia, trvající rok či dva, by byly oproti klasickému studiu zaměřené spíše na praxi a více by se do jejich podoby mohly zapojit firmy.

Čtěte také

„Myšlenka, aby se lidé více orientovali na praxi, je podle mě trošku v rozporu s tím, že mají mít všeobecné vzdělání. Bakalářský obor jeden rok je nesmysl. Vyloučily bychom se tím úplně z boloňského procesu, z evropských struktur. Nazvěme to tedy raději kurzem celoživotního vzdělávání a vychovejme si během roku takto orientovaného člověka, který ale bude mít do budoucna mnohem horší uplatnitelnost na trhu práce,“ oponuje Zima.

Podle něj tkví problém také v tom, že je velmi těžké definovat, co je čistě profesní obor. „Je profesní obor lékař? Často se říká, že je to akademický obor, protože je tam i výzkum. Pokud tam vložíme kategorii, která bude na půli cesty, akademický obor s profesním zaměřením, tak se tam zase najdou skoro všichni. Proto je důležité, aby společnosti u některých oborů deklarovaly, co vlastně potřebují, ale musíme se oprostit od toho, že nelze vzdělávat lidi jenom třeba pro ČEZ.“

Mozek v krabičce

Na začátku veškerého vzdělávání 21. století musí být podle Zimy široký přehled. „Řada lidí bude málo trénovat mozek. Vidíme to už teď. Mnoho z nás necítí potřebu získávat znalosti do mozku, protože máme mozek v krabičce v ruce. Informace jsou už teď dostupné během vteřiny kdekoli a kdykoli.“

Změní se i školské prostředí. „Velké přednášky, na které jsme byli zvyklí, se zřejmě přesunou do virtuálního prostoru. Věřím ale, že interakce člověk–člověk, tedy vyučující a žák, zůstane. Vzdělávání je totiž také o předávání lidských zkušeností, mnohdy vyučující bývají vzorem pro své studenty. A pak jsou tu samozřejmě některé dovednosti, které si musíme osahat rukama, ať už jsou to technické věci nebo vyšetřování pacienta...,“ uzavírá Tomáš Zima.

Spustit audio

Související