Tomáš Zima: Školství chybí dlouhodobá koncepce. Každý přijde a chce otočit kormidlem

27. září 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letní škola pro zahraniční studenty na Univerzitě Hradec Králové

Rozpočet pro vysoké školství vzroste, sjednaná částka je o 200 milionů vyšší než suma, se kterou dosud počítal vládní návrh rozpočtu. Má český stát dlouhodobou koncepci rozvoje vzdělávání?

Výsledek jednání mezi vládou a Českou konferencí rektorů o navýšení rozpočtu v oblasti vzdělávání respektuje současné možnosti a globální cíle státu, konstatuje rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Stát musí motivovat mladé učitele

K tomu, aby Česko drželo krok se světem, by ovšem bylo potřeba, aby rozpočet pro vysoké školy rostl meziročně o tři miliardy korun. „Teď jsou to dvě miliardy a myslím, že je to rozumný kompromis. A ve střednědobém výhledu je velmi pozitivní trajektorie pro rok 2020, kde je asi 2,8 miliardy, a pro rok 2021 už 3,8 miliardy korun,“ shrnuje Tomáš Zima.

Z této částky putuje mezi 66 až 82 procenty na mzdy pedagogů, přičemž prioritou je zvýšit mzdy ve vysokém školství. Platy pedagogů na vysokých školách jsou dlouhodobě podhodnocené, což většinu absolventů odvádí hledat si zaměstnání v jiných odvětvích.

Tomáš Zima

„Hrozí, že bude nedostatek učitelů připravujících budoucí lékaře, právníky, učitele a další profese,“ varuje rektor Univerzity Karlovy. „Bohužel politici většinou neřeší nic koncepčně. O tom, že stárne populace učitelů a že je potřeba nalákat mladé lidi, se ví mnoho let. A jsem rád, že některé současné vládní kroky naznačují dlouhodobou vizi.“

Čím méně změn, tím lépe

Jaké změny by podle Tomáše Zimy prospěly českému vzdělávacímu systému? „Coby děkan a rektor jsem zažil asi deset ministrů školství. Každá vláda si dá jako prioritu školství a každý ministr chce udělat jakýsi zářez, že něco změnil. Ale vzdělávací cyklus je dlouhý a ta změna se vlastně nikdy nestihne pořádně projevit,“ vysvětluje rektor, proč si myslí, že čím méně změn se provede, tím lépe.

„Když teď něco změníte na základním školství, efekt se na vysokém školství projeví za patnáct let. Ovšem nikdo dlouhodobou koncepci nedělá. Každý přijde a chce otočit kormidlem, a v tom je ten problém.“

Další témata v rozhovoru: Mělo by se v Česku po vzoru Rakouska prodloužit povinné vzdělávání? Jaký vliv na dosažené vzdělání má rodinné prostředí? Jak si vedou české vysoké školy v mezinárodním srovnání? A je člověk biologicky ustrojen na delší dožití?

autoři: Zita Senková , and
Spustit audio

Související