Tomáš Zima: Inflaci má regulovat vláda, ne vysoké školy. Akademici často odcházejí učit jinam
Univerzita Karlova na Velký pátek oslaví 675 let od svého založení. Jak se do připomínek tohoto jubilea promítnou například nedávné protesty proti nízkým platům akademiků v humanitních oborech? S jakými dalšími problémy se univerzita potýká? Hostem Zity Senkové je bývalý rektor Tomáš Zima, který v audiozáznamu ještě okomentuje svou nedávnou prezidentskou kandidaturu, vysoké ceny energií, stav tuzemského zdravotnictví a výpadky léků.
Studenti a akademici nedávno protestovali proti nedůstojným platům v humanitních oborech, výstražná stávka upozornila i na rozdíly v odměňování mezi jednotlivými fakultami. „Všechny vlády říkají, že je vzdělání prioritou, ale podíl financování vysokého školství z HDP je v České republice na chvostu,“ upozorňuje biochemik a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
„Občasné dosypávání několika stovek milionů je nedostatečné. Otázkou je určitá restrukturalizace studia. Někdy je na univerzitách více oborů, které se překrývají, a na místě je zefektivnění některých procesů. Obecným problémem ale zůstává nedostatečné financování vzdělávacího systému.“
Neodpovídající platy pedagogů
Vláda chce navýšit rozpočet vysokých škol o 900 milionů korun, z částky budou financovány zejména platy pedagogů. Odpovídající mzdy zatím vysoce převyšují ty skutečné. Podle ministerstva školství by například měsíční mzda profesora měla být oproti té současné dvakrát vyšší, s nízkým finančním ohodnocením se ale potýkají i ostatní akademici.
Čtěte také
„Platy asistentů se pohybují kolem 20 tisíc korun. Jsou to vysoce vzdělaní mladí lidé, studenti postgraduálního studia a naši pokračovatelé. Mají nízká stipendia, takže jejich platy by měly být adekvátní, a to v řádu desetitisíců. Ve středním a základním školství se už platy narovnávají a lidé odchází tam, někteří jdou i mimo vzdělávací segment,“ přibližuje Zima.
Posluchárny se opět naplní
Střední i vysoké školy se připravují na zvýšený nápor studentů. České školství se ale s populačně silnými ročníky nevyrovnává s dostatečným předstihem. „Je pro mě překvapivé, že najednou všichni zjistí, že přibylo uchazečů na střední školy. Jeden z nejpřesnějších údajů je počet narozených dětí. Před šesti lety se začaly stavět základní školy, teď s překvapením zjištujeme, že nám chybí střední,“ říká Zima.
„Některé vysokoškolské obory mají volnější kapacitu, nepokryjí ale větší nárůst studentů. Po populační depresi předchozích let se posluchárny více naplní, pak je třeba řešit například výstavbu nových kapacit. Naučili jsme se sice pracovat s distančními formami výuky, v některých oborech se ale bude více vybírat,“ konstatuje Tomáš Zima.
Související
-
Pedagog Hlaváč: Stávka pedagogů? Oprávněná. K hodnotám vzdělanosti je potřeba se postavit jinak
Studenti a vyučující humanitních a společenských oborů vyšli do ulic. V protestní akci Hodina pravdy se snažili upozornit na nedůstojné podmínky a nízké platy pedagogů.
-
Univerzitní učitelé chystají protest za zvýšení platů. Často mají nižší mzdy než na středních školách
Pedagogové vysokých škol plánují protestní akci kvůli dlouhodobému podfinancování. Nejhůře jsou na tom společenskovědní obory. Někteří univerzitní učitelé už odcházejí na základní a střední školy.
-
,Vysoká škola. Nízká mzda?‘ Třináct fakult českých univerzit protestuje proti nízkým platům vyučujících
„V současné chvíli má odborný asistent základní tabulkový plat 32 400 korun hrubého. To je něco, co nepostačí ani na důstojný život zejména v hlavním městě,“ říká Ondřej Švec z Univerzity Karlovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
