Pedagog Hlaváč: Stávka pedagogů? Oprávněná. K hodnotám vzdělanosti je potřeba se postavit jinak
Den učitelů se nesl ve znamení stávky. Studenti a vyučující humanitních a společenských oborů ze třinácti fakult z devíti měst se v protestní akci Hodina pravdy snažili upozornit na nedůstojné podmínky pro svoji práci i studium. Jedním z požadavků bylo i zvýšení platů pedagogů. Jaká je celá podstata protestů? Proč je vysoké školství podhodnocené? Pedagog Jiří Hlaváč se v audiozáznamu ještě věnuje proměnám čtenářských zvyklostí i inovacím v hudební a výtvarné výchově.
Důležitým poselstvím protestní akce bylo kromě upozornění na špatné platové podmínky vysokoškolských pedagogů i poukázání na fakt, že humanitní a společenskovědní obory jsou u nás dlouhodobě znevažovány a podceňovány v porovnání s jinými obory nebo i s výukou na středních školách.
„Ve školství jsem strávil 43 let svého života a musím říct, že stížnosti jsou skutečně oprávněné. Plně si za tím stojím. Podmínky jsou nedůstojné, peníze chybí. Měli bychom proto hledat řešení, jakým způsobem se postavit k hodnotám vzdělanosti jako takové. Nikoli způsobem, že chvilku stávkují lékaři, potom učitelé a pak pedagogové vysokých škol. To je přece absurdní,“ říká v pořadu Jak to vidí... pedagog a klarinesta Jiří Hlaváč.
Pořád jen montovna?
Podivuhodné podle Hlaváče je zejména to, že i když vysoké školy produkují velké množství erudovaných mladých odborníků, pořád se o nás mluví jako o montovně než mozkovně.
Čtěte také
„Výsledek zkrátka není takový, jaký jsme očekávali. Začal bych ale u státního dluhu. Jestliže stát jako domácnost zatíží rodinný rozpočet úvěry, které musí splácet, tak mu peníze logicky budou chybět někde jinde. A je zjevné, že to, čím disponuje ministerstvo školství, rozhodně nestačí.“
Další podivností jsou podle Hlaváče bonusy za náročné studium. „Ani po 43 letech praxe bych si netroufl říct, jestli studium medicíny je náročnější než studium architektury nebo dirigování. Podle čeho by se to mělo posuzovat? Podle skladby předmětů, počtu zápočtů? Náročnost studia je postavená v prvé řadě na společenské potřebě. A pak tu jsou samozřejmě studenti i pedagogové skvělí a průměrní. Prospěchová stipendia ale byla povětšinou zrušena, protože na ně nebyly peníze.“
Něco je špatně
Asociace děkanů filozofických fakult vyčíslila, že rozpočty univerzit letos potřebují přes miliardu korun, aby se situace stabilizovala. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec zároveň upozornil, že tabulkový plat odborného asistenta 32 400 korun hrubého na důstojný život nestačí. Lépe na tom ale nejsou ani docenti a profesoři. „Nikdy jsem se neodvolával na míru zásluhovosti, ale řeknu to nahlas. Mí kolegové z Vídně, Mnichova, Berlína, Curychu, Londýna, Paříže jsou za stejnou práci, jako dělám já, honorováni třikrát až čtyřikrát výše!“
Nešťastný je podle Hlaváče i již výše zmíněný vztah společnosti k humanitním a společenským vědám. „Obávám se, že když něco nezbytně nepotřebujeme, velkou pozornost tomu nevěnujeme. Jenže vše souvisí se vším. Pokud se tedy budeme dívat na svět tak, že teď zrovna humanitní obory nejsou pro nás prioritou, tak je to špatně. Jsou stejně důležité jako cokoli jiného.“
Související
-
,Vysoká škola. Nízká mzda?‘ Třináct fakult českých univerzit protestuje proti nízkým platům vyučujících
„V současné chvíli má odborný asistent základní tabulkový plat 32 400 korun hrubého. To je něco, co nepostačí ani na důstojný život zejména v hlavním městě,“ říká Ondřej Švec z Univerzity Karlovy.
-
Nejdůležitější je investice do lidí, je přesvědčen rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima
Rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce navýšit o 12 miliard na téměř 252 mld. korun. Co školství a vědě umožní hospodaření s větším balíčkem peněz?
-
Rektor Zima: České vysoké školství za 15 let hodně vyrostlo. Ukazují to mezinárodní srovnání
Jakým způsobem měřit a porovnávat výsledky vědecké práce ukázala Univerzita Karlova svým historicky prvním celouniverzitním mezinárodním hodnocením vědy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.