Tomáš Kraus: Projekt na záchranu nádraží Bubny je stále u ledu. Zájem lidí je ale obrovský

Venkovní expozice nazvaná Vrstvy paměti města – Pomíjivost nabídne díla mnoha českých umělců. Součástí bude i podzimní vzpomínkové bubnování a komentovaná procházka po stopách německých a židovských architektů Bubnů a Holešovic. „Právě židovští architekti zanechali obrovské stopy na tváři Prahy, a vůbec celé republiky,“ říká v pořadu Jak to vidí Tomáš Kraus.

Téma pomíjivosti ale říká mnohem více. „V době myšlenky na rekonstrukci budovy nádraží vzniklo několik děl, které měly reflektovat historii místa. Od té doby ale uplynulo dost času, a k rekonstrukci se stále ještě nepřikročilo. Umělecká díla, která jsou vystavena venku, chátrají. Zub času se na nich už bohužel podepsal,“ říká tajemník Federace židovských obcí.

Přestože projekt na záchranu tak významného místa, je stále u ledu, zájem veřejnosti o něj je obrovský. „Dnes známý Jákobův žebřík měl být pouze první symbolický krok zamýšlené přestavby. Bohužel k přestavbě nedošlo, i když vládní příslib jsme dostali. Ale nevzdáváme se.“ 

Památník ticha

Nádražní budova na svoji rekonstrukci stále čeká. Památník ticha o její záchranu stále bojuje|foto:Honza Groh,Wikimedia Commons,CC BY 3.0,©

Nádraží Bubny je významné místo nejenom pro židovskou obec. Právě odtud totiž odjížděly transporty pražských židů nejdříve do koncentračního tábora v Lodži a posléze do Terezína.

S nápadem na záchranu budovy nádraží, která je autentická, přišel obyvatel Letné Pavel Štingl, významný dokumentarista a režisér. „Založili jsme tedy Památník ticha, který se má starat nejenom o místo samotné, ale má do něj vrátit určitou formu života,“ říká host Dvojky.

„Důležité pro nás je, jak budou věci, které se skrývají pod pojmem holokaust, prezentovány do budoucna. Bohužel už nás opustili svědkové událostí. Pražané, kteří viděli transporty, jak jdou jejich ulicemi, tu už bohužel nejsou.“

Nová svědectví i 75 let po válce

Přesto se stále nacházejí nové, dosud nezveřejněné fotografie. „Je to naprosto neuvěřitelné, že se stále objevují nová svědectví. Překvapivé to ale příliš není. Spousta pamětníků holokaustu totiž o hrůzných událostech mluvit nechtěla.“

Podle Tomáše Krause existují dva typy lidí, kteří přežili holokaust. Ti, kteří o tom vůbec nemluví. A ti, kteří chtějí vydat svědectví a varovat. „První typ zdaleka převažoval. Drtivá většina o tom nemluvila. Snažili se tak vytěsnit vzpomínky. Bohužel to ale generovalo druhotná traumata, která se přenášela do dalších generací.“

„Zlomovým momentem pro tuto kulturu paměti byla iniciativa Stevena Spielberga. Vyslal do světa filmové týmy, které pamětníkům nabídly, že své paměti mohou říci na kameru, a zanechat tak svědectví svým rodinám. V drtivé většině případů promluvili tito lidé vůbec poprvé,“ uzavírá host Dvojky.

Další témata rozhovoru: židovský Svátek stánků; otázka bezpečnosti Židů v Německu; normalizace vztahů arabských států s Izraelem; oslavy výročí znovusjednocení Německa.