Tomáš Kraus: Kauza Jeruzalém? Je to, jako by po nás chtěli udělat hlavním městem Brno
Donald Trump sice Jeruzalém uznal za hlavní město. Ale faktický krok k přesunu ambasády neudělal. Postupuje vlastně jako jeho předchůdci nebo Rusko. Plní tak ale sliby svým voličům z jihu USA.
Donald Trump uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele udělal vlastně něco, co se připravovalo delší dobu. „Už v usnesení amerického kongresu z roku 1995 se říká, že je třeba uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele a že by bylo záhodno tam přestěhovat zastupitelský úřad z Tel Avivu,“ vysvětluje Tomáš Kraus.
„Všichni Trumpovi předchůdci to řešili odklady. Vždy jednou za půl roku podepsali odklad o dalších šest měsíců.“ A udělal to vlastně i Trump. „On udělal obojí. Prohlásil, že Jeruzalém je hlavní město Izraele, a zároveň opět o půl roku odložil přesun ambasády. Ono to ale může trvat i několik let.“
Kdyby nám Brusel kázal
Uznání Jeruzaléma za hlavní město není jen problém USA. „Například Rusko tento krok provedlo už v dubnu a nespustilo to mediální poprask.“ Včera (11. prosince 2017) totéž požadoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Bruselu. Nepochodil.
„Izrael si svoje hlavní město zvolil sám a je to jeho svrchovaným právem. V našem prostředí by taky nevypadalo úplně dobře, kdyby nás okolní svět nutil k tomu, abychom hlavním městem udělali Brno. Nic proti Brnu samozřejmě,“ říká Kraus jako tajemník federací židovských obcí.
Jeruzalémský zákon říká: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN ale neuznává Jeruzalémský zákon. Palestinci navíc požadují Východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího Palestinského státu.
Motivace Donalda Trumpa
Proč k tomu Trump přikročil? „Jeho hlavní motivací je zřejmě jeho elektorát. Lidé, kteří ho zvolili. Lidé především z jihu USA, přesvědčení křesťané, evangelíci, evangelikálové.“ Ti totiž podle Krause stojí i za původní myšlenkou vybudování židovského státu v Izraeli.
„Když Theodor Herzl přišel zhruba před 150 lety s myšlenkou samostatného židovského státu, na mapě tehdejšího světa hledal volné místo. Vyšlo mu, že nejlepší by to bylo například v Ugandě a první kroky k tomu skutečně nasvědčovali,“ popisuje Kraus.
„To se ale dozvěděli právě američtí evangelikálové a přijali dodnes platnou Blackstoneskou výzvu. V ní říkají: Vy Židé se pětkrát denně modlíte k Jeruzalému a chcete mít svůj stát v Ugandě? A na základě toho se sionistické hnutí přiklonilo k návratu do Svaté země.“
Jeruzalém je jedním z nejvýznamnějších míst pro všechny tři hlavní monoteistická náboženství. A Izrael toto uznává. Je to otevřené město. Muslimové mají zcela volný přístup na Chrámovou horu. Dokonce podle ortodoxního výkladu judaismu židé na Chrámovou horu, do mešit, přístup nemají. V současné chvíli Izrael drží status quo, který by měl vyhovovat všem.
Izraelci vs. Palestinci
Problémem je, že Palestinci požadují Východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího území. Podle Jeruzalémského zákona má být ale Jeruzalém „celý a sjednocený“. Může tedy skutečně dojít k tomu, že si Izraelci a Palestinci jednou Jeruzalém rozdělí jako svá hlavní města?
„Je to stále ve hře. Možná k tomu dnešní situace nakonec napomůže. Ten tzv. mírový proces mezi Izraelci a Palestinci je v současnosti skutečně zamrzlý. Nic se nestalo několik let.“ Podle Krause by soužití Izraelců a Palestinců mohlo být zcela bezproblémové.
Nenávist z peněz EU
„Bohužel je znám příklad učebnic pro palestinské děti, které byly financovány mimo jiné ze zdrojů EU. A v nich je jednoznačně zakomponována nenávist vůči Židům a vůči Izraeli. Už od tohoto raného věku,“ připomíná.
Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
