Tereza Kostková přiznává: Když nebylo dost herecké práce, šla jsem dělat servírku

3. únor 2015

Lítat po place. Ať už jako herečka, moderátorka nebo servírka. To Tereze Kostkové nedělá problémy. Teď se dokonce vznesla. Do éteru. Práce rozhlasové moderátorky je pro ni prý kvůli rodině srdeční záležitost.

„Divadelní profese člověka těžko uživí. Potřebovala jsem peníze na nájem. A tak jsem dělala servírku v restauraci U Bubeníčků,“ prozradila Tereza Kostková kolegovi Janu Rosákovi.

„Ale měla tak o 15 kilo víc. Takže byste mě asi jen těžko poznali,“ směje se. Druhým dechem připouští, že zrovna zhubnutím její manžel nadšený nebyl.

Jistoty nežádá

V současnosti se věnuje už jenom kariéře herečky. Ale na stereotyp si nestěžuje. „Netrvám na tom, abych jednu věc dělala nekonečně dlouho a měla nějakou jistotu.“

Většinou to prý riskne a s pokorou po nějakém čase odchází. Čeká zas na něco nového. „Myslím si, že herec by se měl stále proměňovat a zkoušet nové věci s novými lidmi. Je důležité po té cestě jít a nestát,“ zmiňuje Kostková.

Plány do budoucna

„Vzhledem k tomu, že teď netočím žádný seriál, mám více času na divadlo. Připravujeme český původní muzikál s názvem Mýdlový princ. Je postavený hlavně na písničkách Václava Neckáře z 60. a 70. let,“ láká.

Kromě divadla začala Tereza nedávno moderovat i pravidelný rozhlasový pořad Dvanáct ve dvanáct. „Těší mě to a zároveň i naplňuje. Rozhlas je něco, čím jsem odkojená. U nás doma se rádio vždy poslouchalo a mluvené slovo bylo vždy velkým pojmem.“

Zajímá vás, jakou zajímavou profesi měl dědeček Terezy Kostkové?

autoři: Jan Rosák , Tereza Kostková , Lukáš Pohl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.