Tchajwanská kuchyně? To je něco, na co nejste od Asiatů zvyklí, říká cestovatel Jaroslav Hofmann
Tchaj-wan znamená v překladu Nádherný ostrov. Češi ale ostrov na obratníku Raka dvakrát neznají.
„Na Tchaj-wanu najdete úžasné historické chrámy, nejmodernější mrakodrapy, bahenní sopky, ale třeba i Jezero Slunce a Měsíce,“ láká novinář Jaroslav Hofmann. Jde o velmi rozmanitý ostrov s 272 třítisícovkami (nejvyšší hora má necelých 4000 m n. m.). Velmi časté jsou tam zemětřesení (i 18 000 x ročně).
Název mu dali portugalští mořeplavci už v 16. století. A to bez toho, aby na ostrov vůbec vstoupili. V hornaté části žije minimum obyvatel, zato ale původních. Na průmyslové planině pak přes 90 % lidí (23 milionů). Jsou prý mimořádně milí a přívětiví. A jejich kuchyně vás odzbrojí.
Kuchyně a milí lidé. To jinde nenajdete
„Je to něco, na co rozhodně nejste u Asiatů zvyklí,“ přesvědčuje. Je prý neskutečně rozmanitá s různými vlivy: od Japonska až po pevninskou Čínu. Asi nejcharakterističtější jsou pokrmy z ryb a mořských plodů v kombinaci s kořením prickly ash, nesprávně označované jako sečuánský pepř.
„S pepřovníkem ale nemá nic společného. Jde o lístky jednoho druhu žlutodřeva, které najdete jak na slaných, tak ale i sladkých pokrmech. Jídlo je prostě skvělé, jen si pak musíte dávat pozor na váhu,“ směje se Hofmann.
Jaká náboženství na ostrově najdete? Jak vypadá donedávna největší mrakodrap světa v hlavním městě Taipei 101? A proč tam mají až 18 000 zemětřesení ročně? Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
