Tatranská fauna: hbití kamzíci, chytré lišky a svišť v lanovce

Symbolem Tater je kamzík, a to konkrétně kamzík horský tatranský, endemický poddruh kamzíka horského, který se vyskytuje právě jen v Tatrách (na Slovensku a v Polsku).

Kamzík je velmi odolné zvíře, vyskytuje se ve výškách až kolem 2630 metrů (zhruba výška Lomnického štítu). Přes léto se živí rostlinami a v zimě ožírá třeba mechy a lišejníky z kamenů.

Turisté můžou kamzíky v Tatrách běžně spatřit. „Například oblast Skalnaté doliny patří mezi nejnavštěvovanější a zvířata tam jsou na lidi zvyklá, udržují si většinou bezpečnou vzdálenost kolem 20 metrů,“ uvádí pro Meteor jeden ze strážců Tater Miroslav Brezovský.

Jak spočítat kamzíky

Dobrou zprávou je, že kamzíků v přírodě přibývá, třebaže ještě před pár lety to vypadalo hrozivě. „V roce 2000 byl stav kritický v celých Tatrách včetně polské strany. Počítali jsme méně než 200 jedinců. Díky velké ochranářské snaze, sezónním uzávěrám pro turisty a důsledným kontrolám pohybu lidí po vymezených stezkách se podařilo trend zvrátit,“ dodává Miroslav Brezovský. Podle posledního sčítání kamzíků žije v Tatrách 1232 jedinců, což je nejvíce za 57 let, kdy k měření dochází.

Jak se vlastně kamzíci dají takto přesně spočítat? Tatranští správci k tomu mají vypracovanou metodiku. Dvojice zapisovačů chodí po hřebeni, další se podle dopředu daných itinerářů přibližují z jedné i druhé strany doliny a počítají jednotlivé kusy přítomných stád.

Svišti v lanovce

Druhým symbolickým reprezentantem tatranské fauny je svišť, větší hlodavec z čeledi veverkovitých. Je typický mimo jiné hvízdavými zvuky, díky kterým získal i slovenskou přezdívku „hvizdák“. Podobně jako kamzíci se i svišti pohybují ve vysokých tatranských polohách. „Dokonce byl jeden svišť zaznamenán až na Lomnickém štítě, ovšem tam není úplně jisté, jestli se tam náhodou nedostal lanovkou,“ říká se smíchem Miroslav Brezovský.

Logo|foto:Český rozhlas

Na rozdíl od kamzíků je sviště těžké spočítat, určitě pak není v lidských silách spočítat je na jedince. Jejich počet se udává spíše na rodiny a kolonie. Každým rokem jejich stav kolísá, podle toho, kolik se zadaří vyvést mláďat.

Liška bystrouška

O tom, že lišky jsou skutečně chytré, se mohl přesvědčit nejeden návštěvník Tater. Lišky jsou v Tatrách běžným druhem a někdy před 13 lety se přemnožily tak, že se ryšavá zvířátka přestala bát lidí a naučila se chodit si k nim žadonit pro jídlo. „Když zaslechly šustění sáčku, sedly si na bobek a vizuálně se snažily vyloudit po turistech něco k snědku. Lišky nejsou nebezpečné, nechodí jíst z ruky, spíše počkají, až jim lidé dají potravu na zem a pak s ní utečou,“ zmiňuje Miroslav Brezovský.

Tatry jako domov divokých šelem

Tatranský turista je naopak téměř bez šance zpozorovat ve volné přírodě rysa ostrovida nebo medvěda, přestože i tyto šelmy v Tatrách běžně žijí.

Rys je velmi opatrným zvířetem, pohybuje se zejména v noci a dává si záležet na tom, aby byl nenápadný. Přírodovědci o jejich přítomnosti bezpečně vědí zejména díky výskytu trusu a stop.

O rysech, medvědech a dalších zajímavých obyvatelích Tater se posluchači Meteoru více dozvědí v příštím vysílání pořadu. Vysíláme každou sobotu v osm hodin ráno.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.