Svoje filmy považuji za hluboce srozumitelné každému, přemítá režisérka Beata Parkanová
Hrdinkou jejího nového filmu Světýlka je šestiletá holčička. „Je v tom fascinace vzpomínkou na dětství. Doufám, že se povedlo film rozvonět,“ přeje si režisérka. Jak hledala hlavní představitelku pro svůj film? Pracuje se jí s dětmi složitěji? Vepsalo se jí do duše vlastní dětství? Má v sobě vychovatelské geny, které se jí hodí při režii? Čím se teď zabývá a co chystá?
Vůně kakaa, krupičné kaše, květin či horkého prázdninového dne. „Doufám, že jsem to v divácích dokázala svým filmem probudit a dostat je do prožitků z dětství. Stačí se snímku otevřít.“
„Nenapsala jsem to jako dětský film. Hrdince je šest let, ale je to člověk. V tomto věku nejsme dětmi, ale lidmi. Když jsem si tohle uvědomila, tak se to celé vylouplo,“ popisuje tvůrčí proces režisérka a spisovatelka.
Beata Parkanová nepovažuje svoje filmy za tzv. artové. „Nemyslím si, že to označení slouží k orientaci proč na film jít, či nejít. Já sama svoje filmy považuji za hluboce srozumitelné každému. Jediné, co od diváka potřebuji, je ochota se otevřít a nebýt jen pozorovatelem. A to pro mě není artové, ale to nejkrásnější na setkání s uměním, ať už je to divadlo, film nebo rozhlas,“ uzavírá Beata Parkanová v Blízkých setkáních.
Související
-
„Padla i věta: Nebudu s tebou mluvit do konce života!“ Theodora Remundová o natáčení filmu Janžurka
Do kin jde film o Ivě Janžurové. Ta ale neměla touhu točit o sobě dokument. „Hlavní roli sehrálo to, že máme hezký vztah matky s dcerou,“ objasňuje režisérka a herečka.
-
Bojím se toho, ale stále jsem ve škatulce nízkorozpočtových filmů, myslí si režisér Šimon Holý
Jeho nový film má název Hello, Welcome. „Mám takový problém. Když se zamiluju do názvu, tak ta věc se musí stát. Takže to byla náhoda,“ přiznává scenárista a režisér.
-
Snažili jsme se dostat až na dřeň, ohlíží se režisér Dan Svátek za filmem Zápisník alkoholičky
Stejně jako film Úsměvy smutných mužů, tak i nový Zápisník alkoholičky se zabývá závislostí na pití. „To je téma nás všech Čechů. Pro většinu je alkohol něco běžného.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
