Svoje filmy považuji za hluboce srozumitelné každému, přemítá režisérka Beata Parkanová

30. září 2024

Hrdinkou jejího nového filmu Světýlka je šestiletá holčička. „Je v tom fascinace vzpomínkou na dětství. Doufám, že se povedlo film rozvonět,“ přeje si režisérka. Jak hledala hlavní představitelku pro svůj film? Pracuje se jí s dětmi složitěji? Vepsalo se jí do duše vlastní dětství? Má v sobě vychovatelské geny, které se jí hodí při režii? Čím se teď zabývá a co chystá?

Vůně kakaa, krupičné kaše, květin či horkého prázdninového dne. „Doufám, že jsem to v divácích dokázala svým filmem probudit a dostat je do prožitků z dětství. Stačí se snímku otevřít.“

„Nenapsala jsem to jako dětský film. Hrdince je šest let, ale je to člověk. V tomto věku nejsme dětmi, ale lidmi. Když jsem si tohle uvědomila, tak se to celé vylouplo,“ popisuje tvůrčí proces režisérka a spisovatelka.

Beata Parkanová nepovažuje svoje filmy za tzv. artové. „Nemyslím si, že to označení slouží k orientaci proč na film jít, či nejít. Já sama svoje filmy považuji za hluboce srozumitelné každému. Jediné, co od diváka potřebuji, je ochota se otevřít a nebýt jen pozorovatelem. A to pro mě není artové, ale to nejkrásnější na setkání s uměním, ať už je to divadlo, film nebo rozhlas,“ uzavírá Beata Parkanová v Blízkých setkáních.    

autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.