Švejda
Příjmení Švejda se většinou vykládá z etnonyma Švéd. Nemuselo však jít nutně o potomka švédských žoldnéřů, ale i o přezdívky obyvatelům některých vsí, hospodským žvanilům a obratným lidem, jak uvádí Josef Beneš. Máte i apelativum švejda s významem „hrubý člověk“, pak by se jednalo o pojmenování podle vlastností. Dále mohlo být příjmení Švejda odvozeno ze slovesa švejdat, tj. „šmatlat“, „pajdat“, jako přezdívka podle způsobu chůze.
Švejda by mohl souviset i s povoláním, sloveso švejdovat znamená „loužiti“, „rub kůže míchaninou vody vápenné a popela potříti a na sebe položiti, aby chlupy pustily“. Příjmí Švejda máme doloženo již z roku 1431, tedy dávno před třicetiletou válkou (1618‒1648). Je to příjmení rozšířené, dnes jej používá 2744 osob, nejvíce jich žije Praze, v Českých Budějovicích a Mladé Boleslavi.
Použitá literatura:
Švéda, Švejda a pod., Naše řeč, 13, 1929, 8, s. 188‒189; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 193; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 184; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 53
