Sušení, mrazení, zavařování. To jsou nejlepší způsoby uchování letní úrody
Víte, jak co nejšetrněji uchovat úrodu letního ovoce?
Sušení
patří mezi nejšetrnější způsoby uchování ovoce. Vzhledem k tomu, že ne vždy je u nás léto dostatečně dlouho slunné s teplotami nad 30 °C, nespoléháme na přirozené sušení venku. Vhodná je suchá větraná zastíněná prostora, například půda, pokud ji nemáme, bude nezbytné pořídit si sušičku, vyplatí se větší model s dobře regulovatelnou teplotou. Ovoce k sušení musí být co možná nejvyzrálejší, aby v něm byl velký podíl cukrů a méně vody. Vybíráme proto druhy ovoce, které samy o sobě nejsou příliš šťavnaté. Před sušením musíme ovoce připravit. Meruňky rozpůlíme, nebo je nakrájíme na kousky, třešně, višně a švestky vypeckujeme. Abychom v ovoci zachovali vitaminy, ovoce v sušičce sušíme při teplotách do 42 °C. Sušení při této relativně nízké teplotě bude sice probíhat déle, ale ovoce si zachová nejvíce cenných látek. Usušené ovoce by nemělo být tvrdé, stále by si mělo zachovávat měkkost a pružnost. Skladujeme je na suchém místě, nejlépe ve skleněných nádobách se šroubovacím uzávěrem. Takto by mělo vydržet po celou zimu.
Mrazení
rovněž zachová v ovoci maximum prospěšných látek. Stejně jako u sušení platí, že mrazíme ovoce plně vyzrálé a kvalitní. Tento způsob je ideální pro bobuloviny a drobné ovoce, tedy zejména pro borůvky, jahody, rybíz, maliny apod. Před zamrazením plody dobře umyjeme a osušíme. Poté je nasypeme na tácky, na kterých je dáme do mrazáku. Zamrzlé ovoce sesypeme po menších dávkách do plastových sáčků nebo krabiček a uchováme v mrazničce.
Zavařování
bez cukru a chemie je další možností, jak ovoce uchovat. Je ideální zejména pro letní jablka a všechny druhy slivoní. Zdravé ovoce zbavíme pecek či jader, po menších množstvích je vložíme do hrnce a na mírném plameni je vaříme asi 15 minut. Ovocem pak naplníme zcela čisté sklenice, které zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. U vychladlých sklenic zkontrolujeme těsnost víček a kompoty uložíme do spíže.
Celý text najdete v červencovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.