Studená polévka není pouze gazpacho. Proč vyměnit vývar za polévku z melounu nebo okurek?

Studené polévky zatím v Česku hitem nejsou. Zvlášť ve velkých vedrech se za ně ale šéfkuchař Jiří Zeman přimlouvá. „Studené zeleninové polévky jsou totiž výživově a energeticky dokonalé. Používají se do nich čerstvé suroviny, nejsou tepelně upravené, obsahují mnoho vitamínů, a ještě v létě osvěží,“ říká.

Kefír, kostky ledu... a zelenina

Zdaleka ale nemusí jít jen o rajčatovo-okurkové gazpacho původem z Andalusie. Letní studená polévka může být třeba i na bázi smetany nebo mléčných výrobků. Velmi populární je balkánský tarator, což je polévka z jogurtu, okurek, kopru a ořechů. Stačí jenom ponorný mixér.

Málokdo tuší, že studená polévka se dá připravit třeba i z dýně. Dýni je jen potřeba nejdříve upéct v troubě a následně vychlazenou rozmixovat spolu s jogurtem, kefírem nebo podmáslím. „Aby taková polévka nebyla příliš hustá, je dobré do ní přidat drobné kostky ledu, aby byl pokrm vzdušný a osvěžil,“ radí šéfkuchař.

Polévka z hrníčku

Speciálně u mladší generace by mohly bodovat studené polévky z ovoce, typicky z jahod. „Stačí pouze čerstvé jahody, mléko, podmáslí nebo kefír a samozřejmě máta navrch. Důležité je nechat takovou polévku správně a dlouze vychladit. Ideální také je podávat ji místo v talíři nebo misce třeba v šálku na cappuccino.“

Vyzkoušet ale můžete i svěží a ochlazující polévku z vodního melounu ochucenou zázvorem. „Taková polévka výborně poslouží jako neotřelá svačina. Když ji ještě doplníte domácím upečeným piškotem, získáte plnohodnotné jídlo,“ dodává na závěr Jiří Zeman.