Strnadi si uchovali své nářečí i po 150 letech

Písňové variace strnadích sólistů z různých krajů zkušené lidské ucho dobře rozezná na první poslech. Zájmu přírodovědců se proto strnad obecný těší dlouhodobě.

Přesný důvod, proč se tak liší zpěv pěvců na jednotlivých místech, není jasný, ale tuší se, že by za tím mohl být například pohlavní výběr samic. U některých druhů může hrát roli i prostředí. Například v otevřené krajině se ptačí zpěv nese jinak než v lese nebo ve městě.

„Pěvci se učí od blízkých zpěváků ve svém okolí. Přirovnal bych to k tiché poště. Vždycky si to předají trochu jinak a zpěv se může postupně měnit místo od místa,“ uvedl v Meteoru Pavel Pipek z Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu Akademie věd.

Česká akce „nahraj strnada“ v Británii

Ornitologové k výzkumu ptačího zpěvu potřebují zásobu jejich nahrávek. S tím pomáhají dobrovolníci v terénu, včetně posluchačů Meteoru, kteří se před pár lety hojně zapojili do akce nahrávání zvuků ptáků v projektu Nářečí českých strnadů. Tehdy se podařilo úspěšně zaplnit mapu výskytu strnadích nářečí v České republice.

Čtěte také

Pavel Pipek s kolegy se rozhodl na úspěch navázat i v zahraničí. – konkrétně ve Velké Británii a na Novém Zélandu. Novozélandští osadníci převezli před 150 lety skupinu strnadů z britské domoviny, aby na Zélandu zatočili s přemnoženým hmyzem na polích (tehdy ještě netušili, jaký to byl omyl, protož strnadi jim naopak začali vyzobávat úrodu). Naše výzkumníky zajímalo, nakolik se nářečí strnadů změnilo po 150 letech na druhém konci světa.

Tak úspěšná, jako v Česku, kampaň nebyla. Do terénu proto s mikrofonem vyrazili i čeští ornitologové a další nahrávky našli na speciálním uložišti ptačího zpěvu Xeno-Canto, Sound Cloud nebo Youtube. Podařilo se tak shromáždit na 500 nahrávek.

Zaniklá nářečí starého kontinentu

„Jelikož byla na Zéland dovezena jen hrstka ptáků z Británie, předpokládali jsme, že se některá nářečí na palubu vůbec nedostala. Očekávali jsme tudíž na Zélandu menší variabilitu než v Británii. Zjistili jsme ale přesný opak,“ zdůraznil Pavel Pipek.

Logo|foto:Český rozhlas

Na Novém Zélandu objevili čeští vědci dvojnásobné množství nářečí než ve Velké Británii. „Za posledních 150 let se v Británii velmi změnil život, například způsob hospodaření s krajinou, a to mělo za následek obrovský pokles populace strnadů a spolu s tím i vymizení velké části původních nářečí,“ vysvětlil přírodovědec.

Zélandský strnad už by britskému nerozuměl

Čeští badatelé našli v archivu přesný záznam o 150 let starém transportu. Strnadi byli dovezeni z jedné lokality u anglického Brightonu do jižního cípu jižního Novozélandského ostrova. Zkoumali, jestli dnes na obou místech zpívají strnadi stejným dialektem. Překvapivě ne. V okolí Brightonu dnes strnadi zpívají jinak. Tehdejší populace pravděpodobně buď zanikla, nebo prošla velkým vývojem.

Je to podobné, jako kdybychom srovnávali češtinu na Plzeňsku s češtinou obyvatel rumunského Banátu, kam v 19. století někteří Západočeši přesídlili. „Lidé v Banátu dodnes hovoří česky, ale archaickou češtinou, používají slova, která už u nás prakticky neslyšíte,“ dodal Pavel Pipek.

Ostrovy nepomůžou

Výzkum jiných než strnadích nářečí ukázal, že není dobré v zájmu zachování ohrožených druhů rozsazovat je na malých ostrovech. Ptáci si tam v izolaci vytvoří vlastní dialekt a už nebudou rozumět těm, kteří zůstali v původním regionu.

Podle zpěvu si budou myslet, že jde o zcela jiný druh a nebudou se s nimi pářit. Pro zachování druhu tedy není přínosné vytváření malých skupin na opuštěných ostrovech.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.