Stévie: sladidlo z květináče
Česky se stévie sladká někdy označuje jako cukrová tráva, i když nemá s trávou nic společného. Je to větvící se trvalka dorůstající v dospělosti až 80 cm, v českých podmínkách běžně kolem půl metru. Protistojné listy i stonky jsou v mládí jemně ochlupené.
Stévii lze použít jako výrazné, ale nekalorické sladidlo do čajů i pokrmů. Navíc zvyšuje produkci inzulinu a tím napomáhá ke snížení projevů cukrovky 2. Typu. Také snižuje pálení žáhy a zlepšuje trávení.
Žvýkání lístků nebo výplach připravenou ústní vodou má antibakteriální a protivirový účinek; omezuje zápach z úst, snižuje riziko kazivosti zubů i parodontózy. Kapek koncentrátu na vatičce mají uklidňující a hojivý účinek.
Co jí svědčí a co ne
Ve své subtropické domovině roste stévie na písčitých půdách ve vlhkých a neprosychajících lokalitách. Přirozeně se vyskytuje na kyselých zeminách s pH 4–5,5, při pěstování však toleruje širší rozmezí půdní reakce až do pH 7,5. Zasolené půdy však stévii nesvědčí.
Optimální je kvalitní zahradní substrát s vyšším obsahem humusu. Substrát nesmí v průběhu přezimování proschnout, udržujeme jej ale pouze mírně vlhký.
Stévii svědčí teplota nad 25 °C. Lze ji pěstovat v nádobách, v záhřevné lokalitě ji můžeme i letnit nebo vysadit na slunný záhon. Nejlépe se jí daří ve skleníku. Při teplotě pod 10 °C rostlina zastavuje růst a při poklesech teplot k 5 °C vadne. První podzimní mrazy rostliny zničí. Stévii můžemi přezimovat při teplotě 8–14 °C, sestřiženu na výšku 10 cm. Nadzemní část postupně úplně zaschne, stévie má však na kořenovém krčku vytvořeny vegetativní pupeny, ze kterých na jaře opět obrazí.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
