Staroměstský orloj. Symbolický obraz kosmu a spojení vesmíru, člověka a času
Zní to sice neuvěřitelně, ale dodnes neznáme přesné datum, kdy byl zkonstruován a zprovozněn pražský staroměstský orloj, jedna z nejznámějších, ale také nejzáhadnějších památek. První dochovaná písemná zmínka o jeho existenci pochází z 9. října roku 1410, z německé listiny uchované v opisu ve staré orlojnické knize. Jedná se o poděkování staroměstské radnice hodináři Mikulášovi z Kadaně za dobrou práci při dokončení orloje.
Orloj je v listině přesně popsán a je tu uvedena i odměna Mikulášovi z Kadaně za odvedenou práci – dům na Starém Městě a velkorysá roční renta.
Staroměstský orloj má promyšlenou symboliku
Orloj není pouhým strojem k měření času. Je to symbolický obraz kosmu a spojení vesmíru, člověka a času. Celý systém je technicky mistrným systémem s hlubokým esoterickými poselstvím. Mistr Mikuláš jej sestrojil podle projektu astrolábu, který navrhl mistr Jan Ondřej zvaný Šindel, profesor matematiky, astronomie a rektor pražské univerzity.
Pohonná jednotka orloje například symbolizuje Stvořitele, Velkého hodináře, který stojí v pozadí celého kosmu a řádu světa. Promyšlenou symboliku najdeme i v samotné stavbě orloje. Najdeme na něm vytesané tajemné značky, které jsou podpisem stavitele Petra Parléře. Mimořádné astronomické dílo záhy doplnila deska kalendária se znameními zvěrokruhu a počátkem 18. století se nad astronomickým ciferníkem objevila okénka, ve kterých se každou celou hodinu objevuje průvod dvanácti apoštolů.
Nejblíž zkáze se orloj ocitl v květnu 1645
Za dobu své existence Staroměstský orloj mnohokrát čelil nejrůznějším nebezpečím. V 18. století byl již v tak špatném technickém stavu, že hrozila jeho likvidace. Nejblíže úplné zkáze se ocitl během pražského povstání v květnu 1945, kdy výstřel z německého tanku těžce poškodil sochařskou výzdobu, astroláb, orlojní stroj i Mánesovu kalendářní desku. Figury apoštolů prakticky úplně shořely.
Jen zázrakem se podařilo Orloj znovu uvést do provozu a zrestaurovat většinu původních prvků celého díla. A tak i nadále odbíjí staroměstský orloj jako živoucí srdce Prahy každou hodinu našich životů a připomíná nám, že hrdost a pokora před dílem předků, lidský um, vůle k životu, víra a obrovský tvůrčí impulz jsou neporazitelnou hnací silou, která nás vždy povede do šťastné budoucnosti.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
289. schůzka: Zpráva o orloji pražském
Pověst o pražském orloji rozlétla se po všech zemích české koruny a dál za její hranice, do cizích krajin. Každý, kdo do Prahy přijel, spěchal podívat se na orloj.
-
Kdo byl Josef Mánes? Nová expozice Národní galerie se snaží rozklíčovat ‚mýtus‘ jeho díla a osobnosti
Josef Mánes – autor kalendářní desky Staroměstského orloje, ilustrací a portrétů. Co ale skrývá jeho dílo? To se snaží přiblížit nová výstava Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně.
-
Chyba všech, trest pro nikoho. Za staroměstský orloj nesou vinu autor, město i památkáři, tvrdí inspekce
Památková inspekce zhodnotila, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Postih ale nehrozí nikomu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
