Stanislav Peleška radí - 9. března

Je známo přes 250 kultivarů, pocházejících z jižních oblastí Afriky, Asie a z Austrálie. K nám byly přivezeny v 17. sotletí. Rozdělují se podle vlastností a upotřebení do tří velkých skupin:

1) muškáty páskaté
2) muškáty velkokvěté
3) muškáty převislé neboli břečťanolisté

Muškát velkokvětý (Pelargonium grandiflorum)|foto: Stanislav Peleška

Všechny skupiny jsou zastoupeny květy v barvách bílé, růžové, různě červené až fialové. Není zatím mezi nimi barva modrá.

Pelargonie páskaté mají sevřenější květenství. Všechny muškáty po přezimování (při teplotách od 6 do 8°C) na světlém stanovišti v tuto časně jarní dobu sestříháváme zpět na základní tvar trsu. Můžeme z nich vybrané řízky rozmnožit zakořeněním v malých kořenáčcích. Zakořeňování jsou schopny po celé léto. Zemina do kořenáčů nebo později do předokenních truhlíků potřebuje dobrou drenáž a smícháme ji z drnovky, kompostní země a z písku v poměru 4:2:1. V příliš hnojné zemině více rostou, ale méně kvetou. Přes léto je umísťujeme před okna k ozdobě. Do záhonů nebo do velkých nádob je sázíme i s kořenáčem zapuštěným, bez něho zbují a méně kvetou.

Muškáty převislé je vhodné dávat do předokenních truhlíků i keramických na místo s konzolí a s mírnou větrností.

Muškátí přezimování - před sestříháním pro jarní přesázení do truhlíků|foto: Stanislav Peleška

Muškáty velkokvěté, známé též jako anglické, francouzské, nyní i americké, se silněji rozvětvují až do polokeřů a jsou vysoké i přes půlmetr. Bohatě kvetou.

Muškáty napadají listové mšice nebo molice (neboli "bílé mouchy"). Zlikvidujeme je občasným postřikem přípravkem MOSPILAN, čímž je zpětně zdezinfikujeme. Přihnojujeme je jen slabým tekutým hnojivem - v případě slabého růstu i kvetení.
O pozdějším podzimním ošetření se zmíníme v potřebnou dobu.

Muškát páskatý (Pelargonium zonale) u VŠE Žižkov |foto: Stanislav Peleška