Stanislav Peleška radí - 6.10.

Ta začíná v podstatě od června bobulovinami a červenými peckovinami a končí začátkem listopadu pozdně zimními jádrovinami. Při sklizni má většina letitých zahrádkářů dostatečné zkušenosti, jimiž se také řídí a opakovaně je dodržuje. Přesto bych si dovolil připomenout některá pravidla, která jsou, většinou z neznalosti, porušována a v důsledku mohou mít záporný vliv na kvalitu a trvanlivost uloženého ovoce.

Předně je to někdy neznalost skutečné doby sklizňové zralosti plodů (jiná je zralost spotřební neboli konzumní), a to je doba, ve které má být ovoce sklízeno. Bývá uvedeno v popisu jednotlivých odrůd jádrovin, peckovin, bobulovin i skořápkovin. Ale je také závislé na pěstebním místě: určitě je rozdíl ve správné době sklízení (např. odrůd Idared nebo Rubín) v okolí Nymburka a Kolína proti Příbramsku. Nevím-li to, zeptám se těch zkušenějších třeba při nějaké místní výstavě ovoce.

jablka|foto: Stanislav Peleška

Další chybou bývá skutečné sklízení plodů: někteří lidé ovoce skutečně trhají - např. jablka nebo hrušky. Správné je ovoce sklízet neboli česat. A tuto správnou dobu poznáme osobně jednoduchým způsobem: Plod na větévce podložíme dlaní a obloučkem ho zvedneme vzhůru nad větévku. Jestliže se oddělí, je už zralé ke sklizni, protože si v této době strom již vytvořil mezi stopkou a větevním pupenem tzv. korkovou oddělovací neboli separační vrstvičku. Prostě je zralý ke sklizni. Pak také nepoškodíme ani trvanlivý pupen dřeviny, ani nebudeme mít ještě nedozrálý plod v ruce.

Pak plod správně uložíme (jablko) do přepravky, a to stopkou dolů (nikoliv kališním vrcholem), protože v té stopečné části je nejvyzrálejší a tam se neotlačuje. Na rozdíl: na výstavách mají být plody ukazovány ze strany kališní i stopečné.