Stanislav Peleška radí - 5.1.
SNÍH V ZIMĚSníh z předvánoční "bílé pěny" pořád ještě máme v celé krajině, občas k němu přibývá ještě pár dalších centimetrů do výšky. Je to normální stav povětrnosti, skoro všichni lidé si zimu takto představují.
Jak víme, sníh je pevné skupenství vody - pro zahrádkáře - dešťové závlahy - ta většinou zůstává na povrchu prochladlé nebo promrzlé půdy po delší dobu několika týdnů, i pár měsíců. Z toho pak plyne pozdější různě vydatná závlaha do rozmrzající půdy pro jarní nástup vegetace. Navíc sněžná vrstva nad deset až patnáct centimetrů dělá tepelnou izolaci i všem živým organizmům v orniční vrstvě půdy. A protože některé mladé jarní rostlinky jsou k mrazům choulostivé, je i pozdní sněhová pokrývka jakousi ochranou jejich přetrvání do nové vegetace.
Za třímesíční zimní období (od 21. prosince do 21. března) u nás naprší stoupající množství srážek od nížin do podhůří takto: ve 200 m. n. m. 107 mm, ve 300 metrech 115 mm, ve 400 metrech 121 mm, v 500 metrech 136 mm, v 600 metrech 157 mm, v 700 metrech 179 mm a v 800 metrech 207 mm vodního sloupce. Pokud by to byly jen srážky sněhové, vynásobíme si to sedmi až deseti - to jsou dlouholeté statistické součty z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze - Komořanech.
Sníh nemá jen výhodné vlastnosti pro rostliny a přírodu. Někde jsou i nepříjemné, a to vývraty i polomy až rozvrácené koruny stromů, zejména jehličnanů, poškození komunikací silničních i železničních, škody na domech ve vesnicích i městech a další nehody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka