Stanislav Peleška radí - 3.2.
SNÍH A VODA V ZIMĚ V našich středoevropských polohách jsme si museli zvyknout na střídavou zimní pohodu a přiměřenou dávkou sněhu i mrazů. Ta nebývá stejná a rovnoměrná, ale někdy přichází obrovské dávky, jindy něco úplně opačného. V každém případě musíme využít sníh k pozdější závlaze zahrádky - počínaje trávníkem a keři, konče okrasnými a ovocnými dřevinami.
V některých zahrádkách a při domcích musíme napadaný sníh uklízet z chodníků a volné plochy. Neměli bychom ho lehkovážně "likvidovat" na skládku a ke komunálnímu odvozu, ale naopak ho shazovat, shrnovat a převážet ke stromům, do keřů a na záhony - k bezplatnému zavlažení později přirůstajících travin a dřevin. Nemusíme mít obavy z namrznutí rostlin pod navršeným sněhem, je tomu právě naopak. Sníh u stromů (a v keřích) v jakési pyramidě - třeba i více než půlmetrové - sice ochladí na delší dobu okolní prokořeněnou půdu, ale má další příznivý důsledek: především dřeviny budou o dva až tři týdny později rašit, čímž spíše uniknou poškození pozdními mrazíky. Ale současně zlepší závlahu pod dřevinou pro jarní období, kdy rašící rostliny potřebují více vody, než jí mají k dispozici z donedávna promrzlé půdy.
Sníh, který takto zužitkujeme na vlastní zahrádce má tak nejméně tři příznivé důsledky: získáme vodu ze sněhu zdarma, zavlažíme půdu pod dřevinami a oddálíme rašení stromů a dřevin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
