Stanislav Peleška radí - 27.5.

Širší sortiment zeleniny je rozdělen do několika skupin, k nejpotřebnějším řadíme zeleninu plodovou. Jsou to rajčata, odolnější papriky a lilky, okurky, cukety, patisony či melouny. Význam plodové zeleniny spočívá ve velké druhové a odrůdové rozmanitosti a poměrně vysokých výnosech, zejména u tykvovitých druhů. Většinu z nich lze také konzumovat v syrovém stavu.

Vybereme-li vhodné druhy a odrůdy, můžeme v této roční době využít k pěstování i volné záhony bez foliových nebo skleněných krytů. Často ale musíme tento druh zeleniny přece jen dávat do skleníků a teprve vzrostlé sazenice přesazovat z truhlíků na pěstební záhony k dopěstování a sklízení.

Všechny uvedené plodové druhy mají stejný nárok na půdu s vysokým obsahem živin: pozemky takto připravené se nazývají v takzvané "první trati". Výše uvedené druhy zeleniny jsou citlivé na mráz a vyžadují vydatnou zálivku na volných záhonech, nejlépe odstátou vodou. Ve sklenících je nárok na zálivku podstatně menší.

Pozornost je třeba věnovat také osivu: kupovat jen certifikované osivo se zárukou kvality. Z nelegálních zdrojů může být nekvalitní, s nízkou klíčivostí a čistotou. Může obsahovat příměsi nečistot, semena plevelů a zárodky chorob. Kvalitní osiva poskytují vyrovnanější vzcházení a jednotnější porost s předpokladem vyšší úrody a kvality sklizně.