Stanislav Peleška radí - 27.10.

Na zahradách a v intenzivně využívaných pozemcích musíme dbát na soustavné dohnojování půdy a tím i rostlin tam pěstovaných. K tomu je možné dodávání průmyslových hnojiv nakupovaných v prodejně, ale podstatně levnější je soustavné zpracování všech rostlinných zbytků způsobem kompostování a následného rozvážení dozrálého kompostu po celé zahradě. Jde o přírodní, tedy přirozené hnojivo, obsahující aspoň polovinu humusu a v něm obsažené ony potřebné živiny.

Podzimní čas je obdobím maximálního úklidu rostlinných zbytků ze zahrady. Ty je nejlepší využít právě ke kompostování. Kompost zakládáme na pohostinném místě o velikosti dva krát jeden metr o výšce jeden metr. V "hromadě" kompostu dojde k vnitřnímu zahřátí tlející hmoty na 70 až 80°C, což zlikviduje všechna stádia škůdců, chorob i rostlinných semen. Během čtyř až šesti měsíců se všechna organická hmota změní v humus s přídavkem minerálií. Tím vznikne přirozené hnojivo vhodné v podstatě ke všem rostlinám bobulovým, jádrovinám, peckovinám i zleleninám a trávníkům. Jen peckoviny musíme mírně přivápnit jednou za dva až tři roky.

kompost|foto: Stanislav Peleška

Při sestavování kompostu lze využít materiál z plevelů i se semeny, nemocné rostliny, posekanou trávu, spadané listí i kuchyňské rostlinné zbytky. K likvidaci všech "škodlivců" (chorob i škůdců) dojde vlivem vysoké teploty uvnitř kompostu. Proto při rozvážení kompostu musíme nejdříve odstranit vrchní asi 10 cm vrstvu a rozvážet vnitřní ztletlý kompost = humus a jeho živiny včetně vlhkosti. Není nutné přehazovat kompost po roce tlení, aby se znovu provzdušnil. To už ho můžeme rozvést a začít sestavovat "hromadu" novou.

Prvotní rozdělení pokojovek vychází z rozdílnosti letních a přezimovacích nároků teplotních.