Stanislav Peleška radí - 24.3.
DALŠÍ VÝSEVY ZELENINYVýsevy zeleninového osiva u druhů s dlouhou vegetační dobou jsme už většinou udělali - buď do poloteplého skleníku nebo do truhlíku na okenní parapet. Jsou to nejspíše papriky, kadeřávek, mangold řapíkatý, pastinák, tyčková a keříčková rajčata i další.
Hlavní výsevy zelenin pro pozdně jarní, letní a raně podzimní sklizeň a krátkodobou přímou spotřebu děláme v tuto časně jarní dobu. Doslouží nám jednak předokenní truhlíky, ale hlavně běžné, dobře udržované skleníky a fóliovníky.
Půda musí být dobře prokypřená a udržovaná v potřebné teplotě mezi 15°C a 20°C pro klíčení, o něco teplejší po přesazení.
Výčet zelenin je dosti dlouhý, každý pěstitel si vybere podle své a rodinné obliby: celer řapíkatý nebo listový, černý kořen, tykvovité: cukety, patisony a dýně. Dále hrách, fazol, kapusty pozdní, kapusty růžičkové, kedlubny polopozdní a pozdní, libeček, mangold řapíkatý i listový, mrkve, okurky polní, petržel, zelí kruhárenské a pozdní. Ještě skleníkové papriky a rajčata tyčková i keříčková pro skleníkové a foliovníkové dopěstování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
